Dne 2. 8. 2021 uveřejnil Advokátní deník článek JUDr. Tomáše Nahodila, ve kterém se ptá, proč ČAK vyhlašuje veřejnou soutěž na nový web ČAKu, avšak veřejnou soutěž na nevypověditelný pronájem paláce Dunaj nepovažovala za nutné vyhlásit.

Senátorka a advokátka Mgr. Adéla Šípová iniciovala pozměňovací návrh zákona o advokacii tak, aby volby do orgánů České advokátní komory mohly proběhnout elektronickým hlasováním, a nikoliv pouze osobní prezencí na sněmu ČAK. Proti tomuto jejímu návrhu se vzedmul zásadní odpor ze strany současného představenstva ČAK, jehož členové – s výjimkou JUDr. Jirouska – znovu do představenstva kandidují. To ovšem pisatel ve svém dopisu zatajuje a upozorňuje pouze na kandidaturu Mgr. Šípové do představenstva ČAK.

Strach z toho, že by mohl projít návrh senátorky Adély Šípové, advokátky, o elektronické volbě  do orgánů ČAK, zejména sněmu, musí být v současném představenstvu ČAK obrovský. Jinak by totiž nemohl vyvolat tak zásadní reakci, jakou byl článek, uveřejněný v Advokátním deníku 27. 4. 2021 s názvem "Oblíbené omyly kolem voleb
do orgánů ČAK". Podle názoru Unie advokátů, z.s. článek obsahuje řadu argumentačních faulů, které se mohou dobře sledovat maje v ruce knížku Arthura Schopenhauera „Eristická dialektika“, pojednávající právě
o nejrůznějších způsobech, jakými lze „posunout“ tvrzení druhé strany.

Pokud by se měl sněm České advokátní komory konat skutečně prezenčně tak, aby se na něm účastnili všichni advokáti, musel by se konat v O2 Aréně nebo alespoň na fotbalovém stadionu Slávie. Že tomu tak nikdy nebude, je stav, se kterým představenstvo evidentně počítá. A aby se mohl sněm uskutečnit na platformě hodné 21. století, totiž s elektronickým hlasováním, tomu představenstvo brání.

Unie advokátů, z.s. je znepokojena úrovní odborných výstupů České advokátní komory. V poslední době se objevila řada stanovisek a článků čelných představitelů České advokátní komory, s jejichž právním názorem lze diskutovat či, lépe řečeno, o kterých je možno důvodně pochybovat, zda jsou v souladu se zákonem. Takovým příkladem budiž stanovisko ČAK, uveřejněné dne 21. 3. 2021 pod názvem „Návrh novely zákona tzv. stošestky výrazně zasahuje do činnosti komor“. Zde totiž představitelé ČAK „nedocenili“ rozdíly mezi v podstatě zájmovou organizací – i když její činnost je rovněž upravena zákonem – jakou je Hospodářská komora a mezi Českou advokátní komorou, která je specifikována povinným členstvím svých členů ve vztahu k výkonu činnosti advokáta.

„Rychlé zprávy z představenstva“ jsou správným počinem ze strany vedení ČAKu. Jsou rozesílány na e-mailové adresy advokátů, které mají uvedeny v matrice ČAKu, čímž je mimo jiné prokázáno, že i Komora umí být flexibilní, když se chce.

Stále znovu a znovu se vrací otázka, zda si advokáti mají navzájem zasílat plné moci. Jak již bylo uvedeno níže,
v roce 1995 zaujal tehdejší tajemník ČAK JUDr. Klouza stanovisko, že advokáti si plné moci navzájem nemají prokazovat.

Na podzim 2021 má proběhnout volební sněm do orgánů České advokátní komory. V poslední době se objevuje stále více hlasů s - diplomaticky řečeno - připomínkami k činnosti stávajícího vedení.

Níže přinášíme naše stanovisko odvozené od problematiky (ne)konání 1. interpelačního dne České advokátní komory. Jsme přesvědčeni, že na stávající potřebu přesouvat veškeré možné aktivity do online prostoru by i ČAK měl adekvátním způsobem reagovat, tzn. zabezpečit možnost konání běžných i mimořádných vnitrostavovských aktivit a akcí jak diskusního, tak i profesně vzdělávacího charakteru.