v roce 1995 a od té doby se časy, žel, změnily. Nascanovaná plná moc je standardní přílohou oznámení jednoho advokáta druhému, že převzal právní zastupování. Dotaz od jednoho advokáta druhému, jaká je šíře jeho zastupování – v jakých případech – je také standardním dotazem. Protože všichni advokáti vědí, že po obejití právního zástupce protistrany je přímá cesta před kárný senát.
S udělením právních mocí a jejich prokázáním však je přesto spojena řada problémů. Příkladmo:
- advokát podstatně finančně movitějšího klienta, než je protistrana, oznámí právní zastupování a začne druhého advokáta zasypávat přípisy. Třeba deset e-mailů denně, s vyžadováním odpovědi. Je to řádný výkon advokacie nebo šikana? Jistě – s prokázáním se plné moci to souvisí jen volně, jde spíš o "obhajobu zájmů klientů", ale přesto to může být problém a samostatný advokátní delikt.
-v daném zde rozebíraném případě existuje ještě jeden aspekt, vyplývající ze skutečnosti, že advokát, který byl "obejit" zastupoval družstvo při převodech družstevního podílu z člena na člena nového. Je to tedy zcela standardní situace, která patří k elementární agendě každého družstva. Očekávat v této agendě, že družstvo bude zastoupeno advokátem, který bude potvrzovat i přesuny velké majetkové hodnoty – zde převod družstevního podílu – namísto statutárního zástupce, vzbuzuje pochybnosti. Respektive, být advokátem nabyvatele družstevního podílu, žádám od zastupujícího advokáta originál plné moci s velmi pečlivě formulovaným rozsahem oprávnění zastupovat. Protože v tomto případě, který s ohledem na agendu je nestandardní, hrozí v případě neplatnosti převodu družstevního podílu velké finanční ztráty, měl dle názoru Unie advokátů, z.s. vzít kárný senát tuto okolnost v potaz a celou záležitost měl zkoumat podstatně bedlivěji, než jak se zřejmě dělo. Alespoň ze zprávy, uveřejněné v ČAK, tomu nic nenasvědčuje.
- v souvislosti s plnou mocí nedávno narazila Unie advokátů, z.s. na podobný problém jako je případ zde komentovaný. Jednalo se o zastupování Jednotky vůči Společenství vlastníků jednotek. Ve smyslu ust. § 1185 odst. 1 byla ovšem jednotka rozdělena mezi tři spoluvlastníky, a to tak, že (navíc, ovšem z právního hlediska naprosto nepodstatně), ani jeden z nich neměl většinový podíl. Advokát spoluvlastníků jednotky se prokázal plnou mocí všech tří spoluvlastníků. SVJ namítalo vadu, ba neplatnost této plné moci, aniž by ji – u vědomí vznikajícího konfliktu, kdy by poučování advokáta protistrany pouze přililo olej do ohně – právně specifikovalo. SVJ mělo samozřejmě na mysli ust. § 1185 odst. 2, který říká:
"Spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu. To platí i v případě manželů, kteří mají jednotku ve společném jmění." Tedy dle názoru SVJ tvrdí, že plná moc – byť od všech tří spoluvlastníků – nestačí, neboť zákon předepisuje kogentním ustanovením způsob, jakým má být za vlastníky jednotky jednáno. Bohužel advokáti vlastníků jednotky místo toho, aby uchopili do ruky občanský zákoník, začali vyhrožovat stížností na ČAK. Jak by se asi Kontrolní rada a kárný žalobce zachoval? Třeba se to ještě dozvíme. V každém případě však platí že plnou moc advokáta protistrany je potřeba bedlivě prozkoumat, pečlivě založit a ve specifických případech požadovat originální listinu.
| Příloha | Size |
|---|---|
| K 60_2023, ČAK.pdf | 247.96 KB |