Unie advokátů, z.s., již dlouhodobě a opakovaně upozorňuje na skutečnost, že "causa Suková", tedy případ, kdy advokátka postupně zpronevěřila cca 150 milionů korun na úschovách, je "divná" a především svědčí o tom, že Česká advokátní komora není schopna plnit svou jedinou zákonem vymezenou funkci, totiž dohled nad (řádným) výkonem advokacie.
Nyní dostává "causa Suková" nový rozměr, neboť je možné, že její součástí mohly také být...

V Hospodářských novinách byl k 30. 8. uveřejněn článek o dalším – hovořme zatím o nevrácení" -finančních prostředků klientovi advokátem. Redaktor Marek pokorný nazval svůj článek " Advokát čtyři měsíce zadržuje peníze klientů, řeší to komora".
Uvedl v něm:
"Stavovská Česká advokátní komora začala prověřovat jednání pražského advokáta Jana Dáni a jeho...

Ke kauze „od tesilek a svetru k veřejné instituci“.

Dne 26. 5. 2021 bylo ve Sbírce zákonů publikováno nařízení vlády č. 208/2021 Sb. Na jeho základě dochází s účinností od 1. 7. 2021 k zavedení nové živnosti „Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy“. Česká advokátní komora považuje toto rozšíření živnostenského zákona za zásah do zákona o advokacii a faktickou podporu poskytování právních služeb mino zákon o advokacii. Protestuje proti tomu, že k přijetí tohoto vládního nařízení došlo bez jakékoliv konzultace s ČAK.

K 1. 1. 2021 vstoupila v účinnost novela zákona, nazývaného "AML" - tedy Anti-Money-Laundering, česky zákon proti praní špinavých peněz. Přílepky v tomto zákonu došlo k zásadním změnám v zákonu o advokacii, zejména ve smyslu posílení veřejné moci, vykonávané Českou advokátní komorou.

Dne 1. 9. 2020 uveřejnil Advokátní deník můj článek s názvem „Nepřezkoumatelné jednání kárného žalobce – někteří soudům nepodléhají.“ Tvrdila jsem v něm, že je to jen a pouze předseda kontrolní rady České advokátní komory (dále též „kontrolní rada“), kdo je „vládcem nad osudy advokátů“ a jen on sám rozhoduje o tom, koho kárně zažaluje a koho nikoliv.

K tomuto článku vyšel dne 4. 9. 2020 v Advokátním deníku článek, který bohužel neměl konkrétního autora, ale byl označen jako „reakce Advokátního deníku“. Protože každý text, uveřejněný v médiích, má svého autora, je zřejmé, že skutečný autor evidentně neměl dost odvahy se ke svému autorství přiznat a skryl se za „Advokátní deník“. Pakliže ovšem Advokátní deník vydává Česká advokátní komora, je možno říci, že „reakce Advokátního deníku“ je názorem České advokátní komory. Tento fakt je pro autorku původního článku natolik smutnou záležitostí, že považuje za nutné na něj reagovat, a to podrobným právním rozborem.

V souvislosti s koronavirovou infekcí a mimořádným stavem, vyhlášeným vládou, připomenul kolega Václav Vlk situaci ohledně povodní v roce 2002.

Podle stanoviska Ministerstva spravedlnosti o přijetí krizových opatření týkajících se prevence šíření koronaviru vládní usnesení ze dne 14. března 2020 nedopadá na na služby poskytované notáři, advokáty, soudními exekutory a insolvenčními správci. V rámci činnosti těchto profesí totiž v jejich sídlech nedochází k shromažďování většího množství osob a nevzniká tak ani zvýšené riziko šíření infekce, jemuž má předejít krizové opatření. Ministerstvo též připomnělo, že aplikací krizového opatření na předmětné prostory by mohla být nepřípustně dotčena realizace Listinou základních práv a svobod zaručeného práva na právní pomoc. Zároveň však doporučilo vykonavatelům dotčených profesí přijmout vhodná opatření k vyloučení či omezení rizika v rámci výkonu jejich činnosti.

Publicista a justiční aktivista Tomáš Pecina na svém blogu upozorňuje na jedno z doporučení České advokátní komory směrem k advokátům, které se týká vnášení mobilních zařízení do věznic během návštěv klientů, které obhajují. Článek se svolením autora přebíráme v plném znění.