Zákon o mnohém jiném než Anti-Money-Laundering

AML – zákon o mnohém jiném než „Anti-Money-Laundering“

Skutečně bez zájmu pod nic neříkající zkratkou AML, tedy „Anti-Money-Laundering“ byl zákonem č. 527/2020 Sb. (dále též „novela AML“) novelizován a změněn zákon č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále též „AML zákon“). Cožpak o to, proti praní špinavých peněz jsme všichni a právní úprava, kladoucí této trestné činnosti překážky, je chvályhodná.

Česká advokátní komora uveřejnila v Advokátním deníku dne 11. 2. 2021 článek, na který směřuje odkaz zde: (https://advokatnidenik.cz/2021/01/15/velka-novela-aml-zakona-zavedla-mnoho-novych-rozsahlych-povinnosti/), jehož autorkou je Mgr. Petra Vrábliková, vedoucí Oddělení pro věci kárné ČAK. Upozorňuje zde na četné povinnosti, které z AML zákona advokátům plynou.

Pro Unii advokátů, z.s. je však podstatně zajímavější, o čem Mgr. Vráblíková, stejně jako Česká advokátní komora, stejně jako kteříkoliv její funkcionáři, n e p í š í.

Málokdo si značně nekonzistentní novelu AML otevře, takže snadno přehlédne, že obsahuje řadu změn jiných zákonů. Zde jejich přehled: změna zákona o hazardních hrách, změna živnostenského zákona, změna zákona o soudních poplatcích, změna notářského řádu, změna zákona o daňovém poradenství, změna zákona o advokacii, změna zákona o rozpočtových pravidlech, změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, změna zákona o dani z přidané hodnoty, změna insolvenčního zákona, změna zákona o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství, změna zákona o auditorech, změna zákona o pojišťovnictví, změna daňového řádu, změna zákona o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb. o České národní bance, změna zákona o mezinárodní spolupráci, změna zákona o směnárenské činnosti, změna zákona o zvláštních řízeních soudních, změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, změna zákona o zadávání veřejných zakázek, změna zákona o centrální evidenci účtů, změna zákona o realitním zprostředkování.

Podívejme se na novelizaci zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii (dále též „zákon o advokacii“), ke které došlo přijetím novely AML, a která se nás advokátů a advokátek tedy bezprostředně týká. Jedná se o ČÁST SEDMOU (Čl. XIV) novely AML, ze které, velmi stručně řečeno, vyplývá následující:

1. naprosto bez jakékoliv souvislosti se „Zákonem proti praní špinavých peněz“ byla novelou AML rozšířena definice kárného provinění advokáta i na jeho činnost mimo výkon advokacie. Vyplývá to z bodu 3 čl. XIV novely AML, který zní:

3. V § 17 se za slovo „postupuje“ vkládá slovo „zejména“.

Jak tedy zní celé ustanovení čl. 17 zákona o advokacii? Takto:

§17

Advokát postupuje zejména při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu; za tím účelem je povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže. Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže stanoví stavovský předpis.

Toto jedno vložené slovo znamená, že Česká advokátní komora získala zákonem stanovenou kompletní kontrolu nad veškerým životem svých členů.¹ A samozřejmě je může za činnost mimo výkon advokacie i kárně stíhat. Dosavadní poznatky nás učí, že o takovýto postih se Česká advokátní komora (resp. její kárné orgány) již dlouhodobě pokouší, a to dokonce i ve směru k politickým názorům a občanským postojům advokáta. Nyní pro tento svůj zcela subjektivní přístup získaly kárné orgány České advokátní komory zákonný podklad. Novela AML tak učinila způsobem, který bude popsán dále, a to formou protiústavního „přílepku“.

2. Dále si zasluhuje pozornosti bod 6 čl. XIV novely AML, který opět s praním špinavých peněz a bojem proti tomuto nemá nic společného. Zní takto:

„6. V § 33 odst. 2 se slova „šesti měsíců“ nahrazují slovy „jednoho roku“, slovo „dvou“ se nahrazuje slovem „tří“ a věta poslední se zrušuje.“

Podívejme se na znění ust. § 33 odst. 2 Zákona o advokacii ve znění novely:

§33

(2) Kárná žaloba musí být podána do šesti měsíců jednoho roku ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do dvou tří let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo.
 

Uvedeným „přílepkem“ tedy došlo k zásadnímu posílení kárné pravomoci orgánů komory, a to opět zneužitím novely AML (zákona proti praní špinavých peněz) a bez souvislosti s ním. Lze se jen dohadovat, proti komu bude takto posílená pravomoc kárných orgánů směřovat. Za kompatibilní s touto snahou o posílení kárných pravomocí České advokátní komory (dále též „ČAK“) lze považovat informace, vyplývající ze zápisu z 33. schůze představenstva ČAK, která se konala dne 16. – 17. prosince 2020, kde je mimo jiné v bodu 6c uvedeno:

"V návaznosti na to a na základě návrhu JUDr. Mikše se LO (zřejmě legislativnímu odboru) ukládá, aby ve spolupráci svedením KR (kontrolní rady), KK (kárné komise) a OKK (odvolací kárné komise) připravilo takovou změnu zákonné úpravy, která bude reflektovat skutečné potřeby na úseku kontrolním a kárném a která zvýší operativitu kárných orgánů. V tomto směru rámcově podotýká, že převládá názor, že počet členů KK je nepřiměřeně vysoký, naopak počet členů OKK by měl být navýšen."

Je tedy zřejmé, že nenápadná novela AML je zřejmě prvním krokem k posílení kárných pravomocí kárných orgánů ČAK. Že by to souviselo s onou již dříve ČAKem zmiňovanou "konsolidací advokátního stavu"?

3. V návaznosti na výše uvedený odstavec nemůžeme také pominout ono vyjádření „poslední věta (§33 odst. 2) se zrušuje.“ Jakpak ona zrušená věta zní?

… „Do šestiměsíční lhůty se nezapočítává doba, po kterou byly činěny přípravné úkony k prověření, zda ke kárnému provinění došlo; tato doba nesmí být delší dvou měsíců.“

Takže, abychom shrnuli časovou osu

1. podle staré úpravy:

bod nula – přijetí stížnosti. Plus dva měsíce – prošetřuje se, zda „to je na kárnou žalobu“. Do šesti měsíců musí být podána žaloba, (subjektivní lhůta), nejdéle za kárné provinění dva roky zpět. (objektivní lhůta)

2. podle nové úpravy:

bod nula – přijetí stížnosti. Rok je na prošetřování a podání kárné žaloby bez jakéhokoliv omezení na straně předsedy Kontrolní rady ČAKu coby kárného žalobce. Kárná žaloba musí být podána do jednoho roku (subjektivní lhůta), nejdéle za kárné provinění tři roky zpět (objektivní lhůta).

Jedná se tedy opět o posílení kárných pravomocí kárných orgánů České advokátní komory (tedy při výkonu veřejné moci na úseku advokacie) a to na úkor práv jejích členů.

4. Zásadní změnou v zákonu o advokacii je také bod 7 čl. XIV novely AML, který už vůbec nemá s opatřeními proti praní špinavých peněz nic společného. Bod 7totiž zní takto:

„7. V § 33 odstavec 6 zní: „(6) V kárném řízení o kárném provinění se použijí obdobně ustanovení upravující zajištění účelu a průběhu řízení podle správního řádu. Pořádková pokuta je příjmem Komory.“

Inu, co se týká skutečnosti, že pokuty jsou příjmem Komory, tedy že lze s úspěchem pochybovat o zájmu České advokátní komory pokutu NEvyměřit, nedošlo k žádné změně. Pokuty jsou rozpočtovým příjmem sociálního fondu České advokátní komory, ovšem o jeho užití opět rozhoduje představenstvo ČAK. Bylo by zajímavé sledovat, co by se stalo, kdyby se pokuty, udělené rozhodnutím kárných senátů, staly rozpočtovým příjmem státu…

Problém se však skrývá v první větě, kdy se z kárného řízení stává jen tak z ničeho nic stává svého druhu PŘESTUPKOVÉ ŘÍZENÍ. A jaký bude v této souvislosti další výklad podpůrné aplikace trestního řádu v kárném řízení (viz § 35e odst. 2 zákona o advokacii). Kdy a v jakých situacích se tedy bude uplatňovat správní řád a kdy naopak trestní řád, jinak řečeno – co vše má spadat pod gumovou formulaci „zajištění účelu a průběhu“ kárného řízení, pro kterou se má tedy přednostně podpůrně uplatnit správní řád namísto trestního řádu? Ve správní praxi i judikatuře se výkladem dovozuje aplikace principů trestního řízení i pro oblast správního trestání (v obou případech jde o „řízení o trestním obvinění“ ve smyslu čl. 6 EÚLP ve smyslu tzv. Engelova testu). Jak si tedy v této souvislosti vykládat aplikační přednost (podpůrného) užití správního řádu proti trestnímu řádu. Byl nějaký zájem na snížení procesního standardu v kárném řízení podle zákona o advokacii? A pokud ne, jaký smysl a účel má mít uvedená novelizace?

Pokud postoupíme v úvahách dále, uvedená novelizace znamená, že z České advokátní komory se stal správní orgán (orgán veřejné moci – veřejné správy),² tedy řečeno jinak, že došlo k zásadnímu posílení mocenských pravomocí ČAK na úkor samosprávné funkce Komory? (Zde je na místě připomenout, že stejně jako na minulém sněmu nikdo z dnešního představenstva nekandidoval s programem zvýšení členských poplatků, rozhodně nikdo také nekandidoval s ideou změn zákona o advokacii v rozsahu, v jakém jsme toho svědky nyní). Dlužno říci, že s posílením veřejné moci (kárné pravomoci) orgánů České advokátní komory a potlačením až do prakticky úplného vymizení samosprávného charakteru Komory zde jsou desítky let zkušeností z doby před rokem 1989. Směřuje nynější představenstvo k obnovení tohoto stavu? Z výše uvedených legislativních kroků lze usoudit, že to není možno vyloučit.

5) Zcela zásadní změnou je doplnění zákona o advokacii o extenzivní rozšíření definice „kárného provinění“. Zde se totiž zásadním způsobem rozšiřuje veřejná moc kárných orgánů České advokátní komory, neboť se z ní stává další specializovaný orgán veřejné moci pro projednávání kárných provinění coby správních deliktů svého druhu.

Připomeňme si nejdříve strukturu zákona o advokacii:

části: Část první – Úvodní ustanovení

Část druhá – Advokát

Část třetí – Evropský advokát

Část čtvrtá – zahraniční společnost

Část pátá – advokátní koncipient

Část šestá – Komora

Část sedmá – činnost komory v oblasti mediace

Část osmá – Působnost ministerstva spravedlnosti

Část devátá – Přestupky (ovšem pozor: přestupky těch, kdo poskytují právní služby aniž by byli členy advokátní komory)

Část desátá – Ustanovení společná, přechodná a závěrečná.

Část druhá – advokát se dělí do hlav, které vyjmenujme:

hlava první – předpoklady pro výkon advokacie

hlava druhá – způsob výkonu advokacie

hlava třetí – práva a povinnosti advokátů

hlava čtvrtá – kárná odpovědnost a kárné řízení
 

Za hlavu čtvrtou se systematicky, avšak z hlediska postavení České advokátní komory značně absurdně přiřazuje hlava pátá, kterou zde přinášíme v úplném znění:

8. V části druhé se za hlavu čtvrtou vkládá nová hlava pátá, která včetně nadpisu zní:

„HLAVA PÁTÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPEK PODLE ZÁKONA O NĚKTERÝCH OPATŘENÍCH PROTI LEGALIZACI VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI A FINANCOVÁNÍ TERORISMU A ŘÍZENÍ O NĚM

§ 35ea

(1) V řízení o přestupku podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, projednává-li tento přestupek orgán Komory, se postupuje obdobně podle ustanovení

a) zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich upravujících podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření a zásady pro jejich ukládání a

b) hlavy čtvrté s výjimkou § 32 odst. 1 až 5, 7 a 8, § 33 odst. 2 a § 35b.

(2) Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat v řízení o přestupku podle odstavce 1, jakož i vůči advokátovi nebo zástupci Komory pověřeným předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke spáchání přestupku.

(3) Na povinnost mlčenlivosti členů orgánů Komory, jejích zaměstnanců a advokátů pověřených předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke spáchání přestupku, se použije obdobně § 21 odst. 10.

(4) Řízení o přestupku se zahájí nebo v již zahájeném řízení o přestupku se pokračuje i v případě, že pachatel po jeho spáchání přestane být advokátem nebo advokátním koncipientem, pokud se nejedná o skutečnosti, na základě kterých se řízení nezahájí nebo se v něm nepokračuje podle zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich.

(5) Umožňuje-li zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu uložení správního trestu zákazu činnosti, lze za přestupek namísto tohoto správního trestu uložit

a) advokátovi správní trest

1. dočasného zákazu výkonu advokacie uložený na dobu od šesti měsíců do tří let,

2. vyškrtnutí ze seznamu advokátů,

3. dočasného zákazu výkonu činnosti podle § 56a uložený na dobu od šesti měsíců do tří let, pokud se advokát dopustil přestupku při výkonu této činnosti,

b) advokátnímu koncipientovi správní trest vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů.

(6) Na správní trest vyškrtnutí ze seznamu advokátů a na správní trest vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů se použijí ustanovení § 35a až 35e obdobně.“.

Co z tohoto obsáhlého legislativního počinu vyplývá? Česká advokátní komora nově získala nad svými členy nevýlučný(!) „správní dozor“ (vedle Finančně analytického útvaru), a to podle AML zákona jako dozorový úřad včetně přestupkové pravomoci. Porušení zákona o praní špinavých peněz advokátem se změnilo z kárného provinění na přestupek podle AML zákona.

Unie advokátů, z.s. považuje tento bezprecedentní, s nikým nekonzultovaný a před členskou základnou ze strany funkcionářů ČAKu fakticky zatajovaný legislativní krok za nebezpečný precedent. Vede totiž k průlomu výlučné dohledové a kárné pravomoci České advokátní komory nad advokáty. Na druhé straně prostřednictvím výkladu nově univerzálně koncipované „skutkové podstaty“ kárného provinění pak dochází k přenosu (rozšíření) kárné pravomoci (orgánů) České advokátní komory nad advokáty i do dalších oblastí jejich života. Dočkáme se toho, že jednání advokáta např. při dopravních přestupcích či při finanční kontrole, v daňových řízeních a při kontrolách řádného plnění odvodů advokáta bylo šetřeno a postihováno kárnými orgány České advokátní komory? Cesta k těmto neuvěřitelně znějícím možnostem byla novelou AML otevřena.

Je samozřejmě absurdní, aby se takovýto zcela zásadní legislativní krok, ke kterému došlo novelizací zákona o advokacii provedenou zmíněnou novelou AML zákona, a to zjevně nikoli v souvislosti s úpravou proti praní špinavých peněz, odehrál bez vědomí vedení České advokátní komory. Protože o těchto změnách nebylo nikde ve zprávách z České advokátní komory „ani vidu ani slechu“ a proto, že se ani následně o těchto s praním špinavých peněz nesouvisejících zásadních změnách úpravy kárné odpovědnosti a kárného řízení ve vztahu k členům za ČAK nikdo nezmínil ba dokonce ani je nekomentoval, je nutno předpokládat, že tyto změny probíhají za podpory současného vedení ČAKu. Znamená to tedy, že současné vedení ČAKu tvrdě potlačuje samosprávný charakter advokátní komory a buduje z ní pouze mocenský nástroj.

Při takto nastoleném trendu se lze dalších změn pouze obávat…

článek vyjadřuje stanovisko Unie advokátů, z.s.

info@unieadvokatu.cz