Není totiž neobvyklé, že advokát (č. 1) zastupuje svého klienta pouze v určité věci, avšak v nově objevivší se věci, která může s původním případem souviset, již klienta nezastupuje. Pak se advokát (č. 2) protistrany dostává do situace, kdy buď může spoléhat na to, že protistrana jeho klienta není zastoupena, anebo osloví advokáta (č. 1), který klienta zastupoval v jiné věci s dotazem, zda zastupuje klienta i v této nové kauze. Pakliže tomu tak není a advokát (č. 2) osloví jiného advokáta (č. 1) ve věci, ve které klient není advokátem (č. 1) zastoupen, pak advokát (č. 2) fakticky sdělí neoprávněné osobě (advokátovi č. 1), že existuje záležitost, která se týká jeho klienta, kterého zastupuje v jiné věci, avšak tato informace ve skutečnosti není advokátovi (č. 1) vůbec určena a jeho klient si může stěžovat, že jeho advokát (č. 1) dostal tuto informaci neoprávněně, tedy že advokát (č. 2) porušil advokátní mlčenlivost.
Proto považujeme za vhodné připomenout text, který je již v pravdě historický, neboť vyšel v Bulletinu advokacie č. 5 z roku 1995:
„Vykazování plné moci ve styku mezi advokáty - upozornění
Komora byla upozorněna, že ve vzájemném korespondenčním styku mezi advokáty se množí případy, kdy advokát k dopisu přikládá plnou moc podepsanou svým klientem a stejný postup, tj. předložení plné moci, požaduje i od advokáta protistrany.
Představenstvo považuje takovýto postup mezi advokáty za nadbytečný i nežádoucí. Má za to, že zápis v seznamu advokátů, stavovská čest advokáta a příslušnost ke stavu advokacie i vzájemná kolegialita by samy o sobě měly být dostatečnou zárukou pro přesvědčení, že advokát se bez pověření zastoupením nebude vydávat za zástupce někoho, kdo ho k zastoupení nepověřil. Nelze ani pominout možné nebezpečí, že takto vystavená plná moc se dostane do nepovolaných rukou a může být dodatečně zneužita jak vůči advokátovi, tak i jeho klientovi.
Naproti tomu v případech, kdy mezi jednotlivými advokáty dochází k uzavírání a sepisování smluv závažnějšího dosahu a významu, považuje představenstvo za žádoucí, aby součástí takovýchto smluv byla i plná moc, opravňující advokáta k jejímu uzavření nebo k jiným konkrétním dispozičním úkonům.
JUDr. Jiří Klouza
tajemník ČAK“
Unie advokátů, z. s. se ptá: platí tento letitý názor České advokátní komory i dnes???