Tato otázka nabývá zcela jiných rozměrů poté, co Úřad na ochranu osobních údajů potvrdil, že Česká advokátní komora má charakter veřejná instituce, z čehož v rámci své kompetence dovodil úplnou informační povinnost ČAK vůči žadatelům o informaci. Jestliže je totiž ČAK veřejná instituce podle tzv. "Informačního zákona", těžko jí může nebýt dle dalších zákonů. Z tohoto hlediska se Unii advokátů, z.s., jeví věc tak, že vypsání výběrového řízení je i pro Českou advokátní komorou povinností dle zák. č. 134/2016 Sb., Zákona o zadávání veřejných zakázek.
Ve svém následném stanovisku k článku JUDr. Nahodila ČAK uvádí, že v případě zakázky na web, která přesahuje hodnotu závazku 2 mil. Kč se rozhodla pro výběrové řízení, avšak v případě pronájmu paláce Dunaj tuto povinnost neměla. Dle výkladu "vedení ČAK" platí povinnost výběrového řízení pouze pro "nový obligační vztah" a uvádí, že dohoda o třicetiletém nájmu Paláce Dunaj je "novací" smluvního vztahu, na kterou se povinnost výběrového řízení nevztahuje. Toto je výklad odboru vnitřní a vnější legislativy ČAK. Podle názoru Unie advokátů, z.s. se jedná o nesmyslný a neudržitelný výklad. Pro úplnost jej přinášíme v úplném znění, viz stanovisko ČAKu, uveřejněné v Advokátním deníku dne 4. 8. 2021 4. 8. 2021.
"Podle čl. 64 odst. 1 organizačního řádu České advokátní komory přísluší rozhodování o nakládání s majetkem Komory mimo rámec obvyklého hospodaření představenstvu. Nakládáním s majetkem Komory mimo rámec obvyklého hospodaření se přitom rozumí zejména nakládání s majetkem Komory, jehož hodnota je vyšší než 1 milion Kč.
Podle čl. 65 organizačního řádu se rozhodnutí o nakládání s majetkem Komory v případě, kdy hodnota majetku nebo závazku Komory je vyšší než 2 miliony Kč, činí na základě výsledků výběrového řízení.
Výběrové řízení se tedy činí před vznikem nového obligačního vztahu, jehož je Komora účastníkem a ve kterém je v pozici dlužníka, tj. ve kterém vydává peněžní prostředky, se kterými hospodaří a získává za ně odpovídající protiplnění (dodání zboží, poskytnutí služeb atd.). Účelem výběrového řízení je tedy zajistit hospodárné nakládání s peněžními prostředky v rámci nově vznikajícího závazkového vztahu.
Uzavřením nájemní smlouvy na prostory v paláci Dunaj v květnu roku 2020 však nedošlo ke vzniku nového závazkového vztahu, ale k novaci toho stávajícího, založeného nájemní smlouvou již v roce 2004, kterou je Česká advokátní komora stále vázána a kde vystupuje v pozici nájemce. Vzhledem k tomu, že novace patří mezi instituty, na jejichž základě dochází ke změně v obsahu závazků a nikoli k jejich vzniku (viz § 1902 o. z.), nepřicházelo žádné výběrové řízení z povahy věci v úvahu, neboť nelze soutěžit obsah závazku v rámci závazku již existujícího.
Představenstvo ČAK tak postupovalo v souladu s organizačním řádem, když dle čl. 64 odst. 2 písm. c) rozhodlo o uzavření dohody o změně obsahu závazku dle § 1902 o. z."
Pro úplnost ČAK konstatuje, že novaci závazků a jeho obsah schválila ekonomická sekce kontrolní rady ČAK, navíc se připomíná, že podmínkou a nezbytnou součástí novace nájemní smlouvy byla povinnost pronajímatele zajistit po dobu generální rekonstrukce paláce Dunaj jak náhradní kancelářské prostory, tak náhradní přednáškové místnosti, a to včetně stěhování na jeho náklady.
Unie advokátů, z.s. připomíná, že účelem zadáván veřejných zakázek je zajistit hospodárné nakládání s peněžními prostředky. Závazkem není jen závazkový vztah, ale (jako v tomto případě) povinnost k finančnímu plnění, pro kterou je rozhodující výše plnění a z hlediska hospodárného nakládání s peněžními prostředky je lhostejné, zda je právním důvodem novace nebo nová smlouva. Tvrzení vedení ČAK, že výběrové řízení se provádí (u nadlimitních závazků) jen před vznikem nového závazkového (obligačního) vztahu z ničeho nevyplývá, zejména nevyplývá bez dalšího z čl. 65 organizačního řádu. Právní důvod závazku je z hlediska účelu (tedy dosažení hospodárného nakládání s majetkem) pro posouzení, zda je třeba konat výběrové řízení, irelevantní. Připomínáme, že za obdobné jednání v neporovnatelně menším rozsahu jsou komunální politici zcela běžně trestně stíháni.
Na závěr Unie advokátů, z.s. konstatuje, že dle jejího názoru případ pronájmu paláce Dunaj již zcela přerostl problematiku zadávání zakázky dle povinného či nepovinného výběrového řízení, ba dokonce i otázku informování členské základny o zásadních věcech profesního sdružení členů. Toto již není jalová diskuse o tom, co představenstvo může či nemůže a zda došlo či nedošlo k nějaké škodě. Pakliže je totiž Česká advokátní komora veřejná instituce, pak je zřejmé, že i ona sama se může dopouštět trestných činů, přičemž totéž platí i o jejích představitelích. Pakliže se ovšem dostáváme při rozebírání činnosti současného vedení ČAKu a ČAKu samotného na úroveň trestního práva, je zřejmé, že na přetřes přichází i samotná legitimita ČAKu, a to zejména z hlediska jejího současného vedení.
Výše uvedený text je stanoviskem Unie advokátů, z.s.