Podle rychlých zpráv z představenstva, které ČAK rozesílá všem advokátům, proběhlo dne 20. 4. 2021 druhé jednání představitelů ČAK JUDr. Vladimíra Jirouska a JUDr. Petra Čápa s představiteli Ministerstva spravedlnosti ve věci organizace 8. sněmu, respektive ve věci případné úpravy náhradních voleb a dalších aktuálních otázkách týkajících se advokacie.

Před říjnovým volebním sněmem České advokátní komory pořádá projekt Lawyers & Business sérii kulatých stolů, v níž představí vybrané kandidáty do nového vedení této stavovské organizace. Pořad je dostupný formou videozáznamu. Moderuje jej šéfredaktor magazínu Lawyers & Business Jan Januš. Postupně se zaměří ještě na témata Digitalizace a elektronická advokacie a Rozšiřování služeb poskytovaných advokáty, Služby a komunikace České advokátní komory a Vzdělávání advokátů.

Advokáti jsou ze zákona pojištěni proti pochybením, kterých se mohou při zastupování svých klientů dopustit. Práce advokáta je totiž mnohdy hektická a může se stát ledasco. Advokátní „klasika“ je, že advokát podá po lhůtě podání, kde je propadná lhůta. Stává se však, že klient se snaží hojit na advokátovi i tehdy, kdy se advokát žádného pochybení nedopustil a výsledek soudního sporu je „jenom“ jiný, než si klient představoval.

Krátké zamyšlení nad systémem voleb do představenstva ČAKu a důsledky z tohoto systému vyplývajícími.

V minulých týdnech jsme byli svědkem opakovaných vyjádření jak členů představenstva, tak s představenstvem „spřátelených“ advokátů, ze kterých vyplývalo, že uspořádání sněmu ČAK on-line formou je zhola nemožné a neproveditelné. Advokátka a senátorka Mgr. Adéla Šípová, která se pokusila vytvořit svým návrhem zákonné podmínky pro takovouto možnost, byla představenstvem ČAK dehonestována způsobem, který dle názoru Unie advokátů, z.s. přesáhl hranice advokátské kolegiality a elementárního slušného chování. To vše se odehrávalo na pozadí skutečnosti, že na Slovensku je připraveno konání sněmu Slovenské advokátní komory on-line, a to včetně výlučně on-line hlasování.

Novela advokátního kárného řádu budí větší rozruch, než se pravděpodobně čekalo. Poprvé se začíná diskutovat o tom, jaké je vlastně postavení advokátů před kárným senátem.

Kárné řízení je svou povahou trestním řízením, což dosvědčuje i tzv. „Engelův test“, běžně užívaný jak Evropským soudem pro lidská práva, tak Nejvyšším správním soudem.

Představenstvo České advokátní komory se pro účely 8. sněmu České advokátní komory rozhodlo vybrat ty, které podpoří. Představenstvo podpořilo kandidaturu členů představenstva a náhradníků, kteří hodlají své místo v představenstvu ve volbách obhajovat, a dále se rozhodlo dát příležitost novým kandidátům, které někdo ze současných členů představenstva navrhl, a představenstvo následně schválilo.

V uplynulých týdnech jsme vyslechli z řad České advokátní komory, proč je nemožné, aby se volební sněm ČAK konal jinak než prezenčně. Údajně není také možné, aby k hlasování do orgánů komory docházelo jinak než prezenčně.

Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu není možno nadávat úředním osobám, a to ani v písemném styku, neboť dochází k narušení veřejné správy. Tuto veřejnou správu však vykonává i Česká advokátní komora na poli dohledu nad řádným výkonem advokacie. Proto pozor, pokud se advokáti budou vyjadřovat k „prověřování stížnosti“, která na ně byla podána, musí tak činit pouze korektně! V souvislosti s některými výroky některých členů představenstva se však skýtá otázka, zda je dovoleno, aby „úřední osoba vykonávající veřejnou správu“ mohla veřejně nadávat ostatním...