O volby je přitom větší zájem než v minulých letech. Kromě skupiny kolem současného vedení chtějí kandidovat i dvě nové formace: Otevřená advokacie kolem Tomáše Nahodila a pirátské senátorky Adély Šípové a Komora 2.0, sdružující především mladé advokáty z regionů. Celkem kandiduje 37 advokátů – o polovinu více než před čtyřmi lety.
Kdo chce usilovat o členství v představenstvu, musí splnit základní podmínku: získat nominaci od 50 advokátů. Je tu ale výjimka. Uvedené nominace nepotřebuje ten, koho navrhne dosluhující představenstvo. Advokáti, přítomní na volebním sněmu, pak vyberou 11 členů představenstva a pět náhradníků.
■ 12 335 aktivních advokátů bylo k 1. červnu zapsáno v České advokátní komoře.
■ Jejich členství ve stavovské organizaci je povinné, roční příspěvek činí 10 600 korun.
■ Letos má komora hospodařit s rozpočtem 167 milionů.
■ Volební období představenstva je čtyřleté, příští volby budou letos 22. října.
■ O 11 míst v představenstvu nyní usiluje 37 zájemců.
Současné představenstvo na kandidátku jednohlasně zařadilo svých sedm členů, podle kritiků tím porušilo organizační řád komory. Ten říká, že z hlasování jsou vyloučeni členové orgánů komory, kteří mají poměr k projednávané záležitosti nebo osobám, jichž se rozhodnutí týká.
„Sedm z členů představenstva hlasovalo samo pro sebe. Nikdo z nich před hlasováním neoznámil svoji podjatost,“ upozornila advokátka Klára Samková, která dala podnět kontrolní radě komory, aby jejich kandidaturu zrušilo. Pokud jí rada nevyhoví, chce napadnout kandidátku představenstva před soudem.
Odmítá přitom, že by tak chtěla ovlivnit volby ve prospěch jiné skupiny. „Nikam nekandiduji, jen chci, aby se dodržovala pravidla, která komora vydala,“ řekla advokátka. Sama komoru dlouhodobě kritizuje a tvrdí, že nedostatečně hájí zájmy advokátů. I proto si založila vlastní spolek, Unii advokátů.
Předseda kontrolní rady Jan Mikš potvrzuje, že podnět bude řešit. „Rada se jím bude zabývat na nejbližším zasedání počátkem září,“ uvedl. Na otázku, jestli představenstvo porušilo při schvalování vlastní předpisy, nechtěl odpovědět. „Nemohu k tomu říct nic, hned bych byl označen za podjatého,“ prohlásil.
Sdílnější je tajemník komory Petr Čáp, který má na formální správnost postupů ve stavovské komoře dohlížet. Podle něj bylo vše v pořádku. Poukázal navíc na to, že podobný systém nominací funguje už několik volebních období a dosud ho nikdo nezpochybnil. „Protože v minulosti se vždy členové orgánu komory při hlasování o vlastním zařazení na kandidátku zdrželi hlasování. Až letos ne,“ sdělila Samková.
„Hlasováním pro vlastní kandidatury členové představenstva stavovské předpisy jednoznačně porušili,“ souhlasil se Samkovou advokát Pavel Kroupa z platformy Komora 2.0.
Naopak Sokol, který byl při zpochybněném hlasování, tvrdí, že vše bylo v pořádku. O tom, že budou nominováni, se prý rozhodlo již o několik měsíců dříve při neveřejném jednání představenstva a nyní se hlasovalo jen o zveřejnění kandidátek. „Jako zkušená právnička by Samková navíc mohla vědět, že když se deset lidí pro něco rozhodne a hlas jednoho by měl být neplatný, je tam pořád těch devět, kteří se pro to rozhodli,“ prohlásil.
Tento výklad ale podle Samkové nelze akceptovat. Podjatí jsou prý všichni navzájem kvůli svým vzájemným vazbám, kdy usilují o stejnou věc. „Sedí spolu v představenstvu a hlasují pro sebe navzájem,“ upozornila.
„Jde o vnitrostavovský demokratický deficit. Orgán, do něhož se kandiduje, nemůže rozhodovat o tom, kdo do něj bude kandidovat,“ popsal za Otevřenou advokacii Tomáš Nahodil. Podle něj navíc současný systém neoprávněně zvýhodňuje advokáty nominované představenstvem. Ostatní zájemci musí pracně shánět nominace, aby vůbec mohli kandidovat. Na říjnovém sněmu proto navrhne, aby se způsob voleb změnil. „Pravomoc představenstva sestavovat kandidátní listiny přejde na odbor matriky a bude jen evidenční, ne rozhodovací," dodal.
Nespokojenost s děním ve stavovské komoře narůstá mezi některými advokáty už od konce loňského roku. A to poté, co HN upozornily na to, že současné vedení za zády většiny členské základny uzavřelo třicetiletý pronájem sídla komory v Praze na Národní třídě, za který zaplatí přes čtvrt miliardy korun. Dosavadní smlouva přitom platila až do roku 2034. Kritiku navíc vyvolalo i to, že si komora v době, kdy se řada služeb a setkávání kvůli pandemii přesouvá do on-line prostoru, pronajala větší prostory než dosud.