Nad touto otázkou se zamýšlí úspěšný aktivista, novinář a student Právnické fakulty Jakub Čech. Nikdo jiný než server "tiscali" nemá o jeho článek zájem?
Dne 12. května 2022 vyšel v Právu článek JUDr. Aleše Pejchala coby reakce na skutečnost, že nominant prezidenta Zemana na funkci soudce Ústavního soudu JUDr. Petr Poledník byl nezvolen dosažením celých pěti hlasů z celého Senátu. To je bezkonkurenčně a o jeden řád nejnižší počet hlasů, který kdy kdo z navržených kandidátů dostal.
Novela tzv. „AML“ zákona přinesla zcela „přílepkově“ i rozšíření kárné pravomoci České advokátní komory vůči advokátům. Jak vidno z pouhého jednoho slova, ČAK nejde jen o dohled nad řádným výkonem advokacie, ale o co největší kontrolu nad i dalšími projevy advokátů: osobními a případně politickými. Do jak míry je tato kontrola ústavně konformní, prověří až čas. Komora si však zjevně se zachováváním proporcionality jednotlivých ústavně zaručených práv hlavu nedělá.
Pouhé dva měsíce poté, co si advokáti zvolili nové vedení České advokátní komory v čele s předsedou Robertem Němcem, se začíná řešit, zda byla volba platná. Výsledky hlasování na sněmu, který proběhl předposlední říjnový pátek, totiž zpochybnil jeho jmenovec Petr Němec.
V prosincovém čísle časopisu „Právní rádce“ , který jako měsíčník vydává vydavatelství Economia, a.s., vyšel článek s názvem „Právo jako odvětví průmyslu, kde klienti musí střílet naslepo“. Autorka zde prezentuje své úvahy na téma specializace advokacie a zejména obtíží, do kterých se dostávají klienti, hledající skutečně specializovaného advokáta. Autorka pléduje za další rozvolnění reklamy v advokacii.
Advokát se údajně domluvil se soudcem na podmínečném propuštění advokátova klienta. V první instanci byli již soudce za jednání, které bylo kvalifikováno jako zneužití pravomoci úřední osoby, odsouzen k podmínečnému trestu. Advokát se měl dopustit pomoci ke zneužití pravomoci úřední osoby a u první instance byl potrestán tříletým zákazem činnosti. A co na to Česká advokátní komora?
Unie advokátů, z.s. se již opakovaně vyjadřovala k problematice třicetiletého nájmu Paláce Dunaj Českou advokátní komorou. Poukazovala na četné silně nestandardní prvky nájemní smlouvy, jako na příklad závazek nájemce, že (coby součást nájemného) bude hradit pronajímateli daň z nemovitosti. Tváří v tvář politické diskusi nikoliv o kolik, ale KOLIKRÁT se má zdražit daň z nemovitostí, jeví se situace České advokátní komory velmi nevýhodná.