Advokát, který je známý zejména svým bojem proti exekucím a nezákonným rozhodčím doložkám, podal těsně před Vánoci žalobu na neplatnost voleb do vedení stavovské komory. V ní obvinil členy volební komise z nedovolené manipulace s hlasovacími lístky.
„Minimálně v jednom případě rozpečetili volební urny a následně manipulovali s již odevzdanými hlasovacími lístky,“ píše Němec v žalobě s odkazem na nejmenované svědky. Vadí mu také to, že kompletní výsledky byly zveřejněny s několikadenním zpožděním a že se urny ke sčítání hlasů odvážely mimo místo sněmu. Volební řád komory přitom podle něj říká, že se mají spočítat hned na místě.
Petr Němec, který je velmi aktivní i na sociálních sítích, je svými střety s vedením komory známý. Například před dvěma lety dostal od kárného senátu osmitisícovou pokutu za to, že svým vystupováním na sítích znevažuje advokátní stav. Proti ní se brání u soudu.
Místopředseda komory Petr Toman označuje Němcovu žalobu za nesmyslnou a odsouzenou k nezdaru. Manipulaci s lístky vylučuje. „Neslyšel jsem o tom, a i kdyby se něco takového stalo, muselo by se prokázat, že to mělo vliv na výsledek,“ říká.
Předseda volební komise Robert Jehne ale potvrzuje, že v jedné z volebních místností se skutečně hlasovací lístky rozsypaly poté, co praskla urna. „Přiběhla ochranka a členové komise to hned ohraničili a přinesli náhradní, plastovou,“ říká s tím, že k žádné manipulaci s hlasy rozhodně nedošlo. Protokol o průběhu voleb přitom o uvedeném incidentu mlčí. „Z ničeho nevyplývá, že by to mělo být zaznamenáno,“ krčí rameny Jehne.
Odmítá i to, že by převezením uren s hlasovacími lístky ke sčítání do kanceláří společnosti Minolta porušili volební řád. „Dopředu jsme to studovali a výslovně to v něm zakázáno nebylo,“ konstatuje. Připouští ale, že uvedený bod volebního řádu mohl být napsán lépe. Převezení uren ke sčítacím strojům obhajuje i další člen volební komise František Smejkal. „Ručně by se to sčítalo týden,“ vysvětluje zaběhlou praxi, která byla i na minulém sněmu a nikdo takový postup nezpochybnil. S urnami prý jeli všichni členové volební komise a odevzdané hlasy ani chvilku nezůstaly bez dozoru. „Pokud někdo říká, že mohlo dojít k manipulaci s hlasy, tak mě to uráží,“ dodává Jehne.
Je ale otázkou, kdy soud rozhodne. Už čtyři měsíce u něj leží podobná žaloba advokátky Kláry Samkové, která ještě před sněmem napadla sestavování kandidátek představenstvem komory. Podle ní byli členové představenstva podjatí, když na kandidátky napsali sami sebe. Tento bod do své žaloby začlenil i Němec.
Stavovská komora teď ale řeší střetů více. Spory se vedou i o to, zda neumožnit advokátům přístup na sněm elektronicky. O to víc v době covidu a omezeného shromažďování. Většina advokátů je mimopražských, a i to je důvodem, proč se sněmu zúčastňuje obvykle sotva 15 procent advokátů – v drtivé většině z Prahy a okolí. Tomu odpovídá i složení vedení komory. Z jedenácti zvolených členů představenstva je jediný mimopražský.
Zejména skupina mladých advokátů kolem platformy Otevřená advokacie prosazovala, aby se příští sněm i volby mohly konat distanční formou. Protože to ale zákony dosud neumožňují, předložila advokátka a současně senátorka Adéla Šípová (Piráti) loni v dubnu v Senátu pozměňovací návrh zákona o advokacii, který by distanční sněm umožnil. Neznamenalo to přitom, že by se již loňský sněm mohl konat „na dálku“. Změna zákona by advokátní komoře pouze umožnila, aby se pro tuto variantu mohla rozhodnout, až by se na ni technicky připravila.
Proti návrhu ale ostře protestovalo vedení stavovské komory a přesvědčilo senátory, aby jej zamítli. Paradoxní je, že právě chybějící paragraf, který by umožnil distanční hlasování, byl jedním z hlavních bodů debat říjnového sněmu. A nový předseda komory Robert Němec oznámil, že novela zákona o advokacii, která by umožnila distanční hlasování, je jedním z jeho prvních úkolů.
„Když máme samosprávu, chceme si o tom rozhodovat sami,“ uvedl místopředseda komory Toman na otázku, proč Šípové návrh tak ostře odmítali a nyní sami podobný chystají. „Přednesla ho totiž bez komunikace s kýmkoliv a zneužila svého postavení v Senátu,“ dodal.
Komora chce upravit i komunikaci svých členů s novináři a schválila kvůli tomu interní předpis. Člen představenstva má nově okamžitě ohlásit tajemníkovi komory a tiskovému odboru, že mu nějaký novinář volá a na co se ho ptá. A ti pak mají výstup jménem komory schválit. Toman přitom odmítá, že by šlo o cenzuru. „Smyslem je posílit (internetový) Advokátní deník, aby byl primárním zdrojem informací z advokacie,“ uvedl. Podle něj navíc komora chce mít přehled, o co se veřejnost a novináři zajímají. „Schválilo to jednohlasně představenstvo a nikomu to nevadilo,“ tvrdí.
(citováno z deníku Právo, dne 6. 1. 2022, 15:48, autor Marek Pokorný)
Autor ▪ Profimedia