K absurditám dnešní doby patří, že advokát je vůči svému klientovi dodavatelem a klient požívá ochrany spotřebitele ohledně služeb, advokátem mu poskytnutých, jako kdyby klientovi byly dodány housky na krámu. Najednou už neplatí obvyklý bonmot, že když se sejdou dva právníci, vyprodukují tři právní názory! Najednou jsou advokáti ti, kteří mají přímo povinnost mít křišťálovou kouli, ze které odhadnou právní názor soudu a jednání protistrany, ba i důkazy, o kterých neměl ani on ani jeho klient vůbec žádnou potuchu a které se objevily až v průběhu řízení. Prostě advokát odpovídá za to, že těsto vykyne, pec je nahřátá správně, rohlíky jsou dostatečně křupavé a spor dopadne tak, jak si klient přeje.
