toho, jakými tématy žije politika a jak dobře či spíše špatně je na tom státní rozpočet, nemusí být zvýšení advokátního tarifu pro ministerstvo spravedlnosti prioritou, má-li rozpočtovou odpovědnost za fungování celé justice, tedy i za soustavu státních zastupitelství, soudů, rejstříku trestů aj. – podle advokátního tarifu účtují převážně (nikoliv však výlučně) mimopražští advokáti, kteří pracují sami na sebe (slovy zákona o advokacii jde o samostatné advokáty), ti však nejsou nikde organizováni oproti zájmům největších českých a nadnárodních advokátních kanceláří, advokátní komora nemá pro samostatné advokáty v rámci svých poradních orgánů zřízený zvláštní výbor ani sekci, po advokátním sněmu (2021) nemají v představenstvu ČAK dokonce už ani zastoupení odpovídající svému počtu. (Samostatných advokátů bylo v době konání posledního advokátního sněmu před dvěma lety 10.251 ze 14.115 advokátů. V současném jedenáctičlenném představenstvu advokátní komory je ale t.č. pouze jediný samostatný advokát). O zvýšení advokátního tarifu vyjednávají s ministerstvem spravedlnosti za ČAK členové představenstva pocházející z největších advokátních kanceláři, ve vyjednávacím týmu není reprezentant samostatných advokátů, přestože právě pro ně je zvýšení advokátního tarifu nejdůležitější a mimo Prahu v malých městech upřímně i otázkou jejich obživy. Na rozdíl od Lékařské komory v 90. letech advokátní komora neudělala z podfinancování (samostatných advokátů celospolečenské mediální téma, nevyzvala advokáty k viditelné účasti a podpoře svého vyjednávání s ministerstvem například manifestačním průvodem nebo stávkovou pohotovostí – vyjednávat s ministerstvem spravedlnosti do dorovnání advokátního tarifu o inflaci za posledních šestnáct let, kdy se tarif významně zvýšil naposledy, je obtížné, protože to představuje velký skok, což by mělo být ponaučení do budoucna z toho, že se s ministerstvem mohlo v posledních šestnácti letech vyjednávat lépe, viz výše.
Na rozdíl od notářského/exekutorského tarifu jde v případě toho advokátního o významnou zátěž pro státní pokladnu, kterou musí ministerstvo spravedlnosti obhájit ve vládě, podle advokátního tarifu totiž soudy advokátům proplácení obhajoby ex offo i ustanovené zastupování (např. účastníků neznámého pobytu) v civilním řízení, advokátní tarif tedy na rozdíl od toho notářského/exekutorského, kdy odměnu notářům/exekutorům hradí přímo účastníci řízení, znamená pro stát přímé a prakticky neustálé výdaje – podle