24 Úno 2021

K právu na informace

Od 2. ledna 2020 jsou účinná některá ustanovení zákona č. 111/2019 Sb., kterými byl novelizován i zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Podle této novely získal Úřad na ochranu údajů dvě nové kompetence. Úřad je nyní oprávněn přezkoumávat rozhodnutí odvolacího orgánu ve věci žádosti o informace – rozhodnutí o odvolání, rozhodnutí o rozkladu. Při přezkumném řízení se postupuje dle správního řádu.
23 Úno 2021

Ještě ke vzájemnému prokazování si plných mocí advokáty

Stále znovu a znovu se vrací otázka, zda si advokáti mají navzájem zasílat plné moci. Jak již bylo uvedeno níže,
v roce 1995 zaujal tehdejší tajemník ČAK JUDr. Klouza stanovisko, že advokáti si plné moci navzájem nemají prokazovat.
21 Úno 2021

Je systém profesních komor mimořádně špatně nastaven?

Advokáti Záhumenský a Záhumenská jsou toho názoru, že ano. Předestírají, že „jediným správným způsobem regulace svobodných profesí je nastavení systému akreditace pro komory. Když právnická osoba akreditaci získá, měla by mít možnost být plnohodnotnou profesní komorou. Není už únosné, aby existovala jen jedna komora, která diktuje všem, co je správné, aniž by sama zastávala morální hodnoty a pomáhala společnosti. Myslíme si, že je načase usilovat o novelu zákona.“
20 Úno 2021

Náležitosti výroku rozhodnutí

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu 2 As 34/2006 - 73 ze dne 15. 1. 2008, který se plně vztahuje i na kárné řízení, vedené ČAKem, platí, že: „Výrok rozhodnutí o jiném správním deliktu musí obsahovat popis skutku uvedením místa, času a způsobu spáchání, popřípadě i uvedením jiných skutečností, jichž je třeba k tomu, aby nemohl být zaměněn s jiným.“
20 Úno 2021

Preventivní funkce rozhodování o správním deliktu

Podle zde zveřejněného rozsudku Nejvyššího správního soudu 10 Ads 198/2014 - 41 ze dne 3. 11. 2015  „...rozhodnutí o správním deliktu nemá pouze represivní funkci, nýbrž i funkci preventivní. Postihovanému subjektu musí být zřejmé, čeho konkrétně se dopustil, jakým způsobem, v čem je spatřována nebezpečnost jeho činu, aby se napříště mohl podobného jednání vyvarovat.“
20 Úno 2021

Náležitosti výroku správního rozhodnutí

Rozhodnutí v kárné věci musí splňovat všechny náležitosti správního rozhodnutí. Zde se Nejvyšší správní soud vyjádřil k náležitostem, které musí obsahovat výrok rozhodnutí.
20 Úno 2021

Rozsudek o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24.6.2016, č. j. K 77/2015

Soud zamítl žalobu navrhovatelky na neoprávněnost kárného řízení. Žalobkyně se domáhala zrušení rozhodnutí odvolacího kárného senátu odvolací kárné komise České advokátní komory ze dne 4.12.2015, č.j. K 77/2015 (dále též jen „rozhodnutí kárného senátu“). Rozhodnutím kárného senátu byla žalobkyně shledána vinnou, že se dopustila kárného provinění tím, že ačkoliv zastupovala X (dále též jen „stěžovatel“) v několika (v rozhodnutí blíže specifikovaných) nalézacích a exekučních řízeních a v rámci poskytování právních služeb získala řadu informací o svém klientovi (stěžovateli), v roce 2014 převzala právní zastoupení společnosti PEGISAN s.r.o., jako žalovaného proti stěžovateli jako žalobci v blíže specifikovaných řízeních vedených u OS Plzeň – město. Tím žalobkyně porušila § 16 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“), § 17 zákona o advokacii ve spojení s čl. 4 odst. 1 etického kodexu a § 19 odst. 1 písm. c) zákona o advokacii, za což jí byla uložena pokuta ve výši 10 000 Kč a náhrada nákladů kárného řízení.
Všechny aktuality