Unie advokátů již v minulých dnech vyslovila své zklamání nad tím, že Česká advokátní komora zrušila 1. interpelační den, údajně z tohoto důvodu, že se nepodařilo zajistit „bezpečné prostředí“ pro účastníky, a to s ohledem na epidemii COVID-19.

Jen o pár dnů později přitom Česká advokátní komora prohlašuje, že bude pokračovat v prezenčním vzdělávání koncipientů a advokátů „jak nejdéle to bude možné“ a že za tímto účelem „zajistila možnost konání seminářů v posluchárně Právnické fakulty UK s kapacitou 550 míst, kde budou i při počtu 200 účastníků dodrženy dostatečné odstupy mezi účastníky.“

Unie advokátů, z.s. se ztotožňuje s názorem soudu, že případy neoprávněného poskytování právních služeb nelze řešit účelovou dehonestací provinivšího se. Správným postupem by mělo být - podle názoru Unie advokátů, z.s. - že Česká advokátní komora bude důsledně přistupovat coby vedlejší účastník k těm sporům, kdy advokát stojí proti „vinklářovi“ a požádá z tohoto důvodu o jeho vyloučení. Unii advokátů, z.s., je známo, že v poslední době ČAK obdržela jednu takovouto žádost o přistoupení jako účastníka řízení, avšak odmítla podpořit svého člena a odmítla do sporu přistoupit. Unie advokátů, z.s., proto znovu odmítá pouhou účelovou dehonestaci „vinklářů“,, když zároveň ČAK odmítá využít řádné právní nástroje k řešení dané situace.

Dne 1. 9. 2020 uveřejnil Advokátní deník můj článek s názvem „Nepřezkoumatelné jednání kárného žalobce – někteří soudům nepodléhají.“ Tvrdila jsem v něm, že je to jen a pouze předseda kontrolní rady České advokátní komory (dále též „kontrolní rada“), kdo je „vládcem nad osudy advokátů“ a jen on sám rozhoduje o tom, koho kárně zažaluje a koho nikoliv.

K tomuto článku vyšel dne 4. 9. 2020 v Advokátním deníku článek, který bohužel neměl konkrétního autora, ale byl označen jako „reakce Advokátního deníku“. Protože každý text, uveřejněný v médiích, má svého autora, je zřejmé, že skutečný autor evidentně neměl dost odvahy se ke svému autorství přiznat a skryl se za „Advokátní deník“. Pakliže ovšem Advokátní deník vydává Česká advokátní komora, je možno říci, že „reakce Advokátního deníku“ je názorem České advokátní komory. Tento fakt je pro autorku původního článku natolik smutnou záležitostí, že považuje za nutné na něj reagovat, a to podrobným právním rozborem.

Doporučujeme k přečtení zajímavou glosu na téma „právní šmejdi“ od Tomáše Nahodila, kterou uveřejnil server Lidovky.cz.

Na den 16. září 2020 svolala Česká advokátní komora „První interpelační den“, tedy velké setkání členů České advokátní komory s čelnými představiteli ČAKu, totiž předsedou JUDr. Vladimírem Jirouskem, místopředsedkyní JUDr. Monikou Novotnou, JUDr. Radimem Miketou, Mgr. Robertem Němcem, LLM a JUDr. Tomášem Sokolem. Dále se měli „otázek a odpovědí“ účastnit předseda odvolací kárné komise JUDr. Bohuslav Sedlatý, předseda kárné komise JUDr. Tomáš Herblich, předseda kontrolní rady JUDr. Jan Mikš a ředitelka pobočky ČAK v Brně JUDr. Irena Schejbalová.

Jak uvádí server Česká justice, statistiky vypracované Českou advokátní komorou dokládají, že na poli advokacie stále častěji kralují muži. Jejich loňský počet 7320 oproti jejich ženským kolegyním 4842 je více než výmluvný. V soudnictví naopak převažují ženy nad muži. Stále také klesá počet advokátních koncipientů.

Stanovisko Unie advokátů, z.s. k postavení advokáta v rámci kárných řízení aneb je kárné řízení "výkonem advokacie", nebo řízením trestním?

Podle rozhodnutí soudu jednala Česká televize nezákonně, když spolku Unie obhájců odmítla poskytnout informace o hostech v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce.

Již dne 28. 2. 2020 uveřejnil Advokátní deník článek s názvem „NSS k otázce soudního přezkumu přípisů Kontrolní rady ČAK o odložení stížnosti“. Ačkoliv k rozhodnutím, týkajícím se přímo výkonu advokacie, se obvykle rozvine jak v Advokátním deníku, tak v dalších odborných médiích debata, tento – dle našeho názoru zásadní – článek zůstal bez dalších reakcí.

Jak zjistil server iRozhlas.cz, kárná žaloba, kterou minulý týden podala Česká advokátní komora na bývalého ministra Vladimíra Kremlíka kvůli údajnému porušení advokátního kodexu v jeho kauze týkající se možné korupce při tendru na mýtný systém, obsahuje hned dvě zásadní pochybení. Nesprávně totiž uvádí, kdy mělo mezi Kremlíkem a právníkem Martinem Janouškem (kterého Kremlík z pokusu o korupci viní) dojít k setkání, a také místo této schůzky je podle Kremlíka v žalobě uvedeno chybně. Kárná žaloba tak fakticky nepravdivě vymezuje čin, za který chce Kremlíka sankcionovat. Podle Kremlíka tak nelze vést kárné řízení, neboť skutek v podobě, o které žaloba hovoří, se vůbec nestal. ČAK ovšem odmítá se k těmto procesním chybám v průběhu řízení vyjadřovat. Více tuto procesní věc nechce komentovat ani sám exministr Kremlík.