Totiž v tom, že školitel dotyčného koncipienta odmítl právní zastupování města jako plnoprávný advokát (který by pověřil zpracováním tohoto případu svého koncipienta), převzít. Proč? Protože: „Školitel věc převzít odmítl, neboť se jednalo o politicky citlivou kauzu..."
Odmítnutí poskytnutí právních služeb - neboť to je v základu celého případu - ukazuje na stav, který Unie advokátů, z.s. považuje za nesprávný a ve své podstatě odporující zásadám právního státu, totiž že advokát je natolik ztotožňován se svým klientem, že mu ze zastupování některých klientů hrozí - minimálně marketingová - újma. To ovšem ve své podstatě vede k reálné možnosti, že někteří klienti, na příklad nepopulární politici či zločinci, kteří se dopustili veřejností obzvláště zavrhovaných trestných činů, prakticky přestanou mít přístup k obhajobě, respektive jejich volba advokáta bude značně omezena pouze na advokáty s tak „špatnou pověstí“, že na akvizice „normální“ klientely již rezignovali. Rýsuje se nám zde tedy nové rozdělování advokátů na „advokáty psanců“ a „advokáty slušných lidí“. Unie advokátů, z.s. je toho názoru, že tento vývoj je nepřijatelný, a z tohoto hlediska považuje celou projednávanou kauzu za krajně nešťastnou.