Upozornění na požadavky, neoprávněně vznášené na prošetřované advokáty Kontrolní radou ČAK
a
DOPORUČENÍ UNIE ADVOKÁTŮ, z.s.
při jednání Kontrolní rady se šetřeným advokátem
Unie advokátů, z.s., tímto upozorňuje na postup Kontrolní rady a Kontrolního oddělení ČAK v souvislosti s prošetřováním advokátů, na které byla podána stížnost.
Pokud je na advokáta podána k České advokátní komoře stížnost, obdrží advokát její fotokopii s průvodním dopisem, který má standardně toto znění:
„Vážený pane/vážená paní,
dne ZZ. ZZ. 202Z byla na Českou advokátní komoru doručena stížnost, kterou Vám v příloze zasíláme. Žádáme Vás o Vaše vyjádření k jednotlivým bodům stížnosti ve lhůtě 10 dnů (podtrženo UA, z.s.)
Z pověření předsedy kontrolní rady ČAK Vás současně žádáme o předložení dokladů a písemností (dokumentů), které jsou případně důležité pro její prošetření (ust. 46 odst. 4 zák. č. 85/1996 Sb. o advokacii v platném znění a podle čl. 2 usnesení představenstva ČAK č. 9/1999 Věstníku)
V případě, že by do 10 dnů nebyly doklady s vyjádřením (podtrženo UA, z.s.) doručeny, bude stížnost předložena kontrolní radě bez dalšího k rozhodnutí.
Ve svém vyjádření uveďte číslo jednací.
s pozdravem,
JUDr. Michaela Střížová
vedoucí kontrolního oddělení“
Shrnutí stanoviska:
Unie advokátů, z.s., upozorňuje všechny členy, že požadavek ČAKu, aby se kontrolovaný advokát vyjádřil ke stížnosti, se nezakládá ani na žádném zákonu, ani na žádném vnitrostavovském předpisu. To, že ČAK žádá zároveň s doklady i vyjádření advokáta je zcela zavádějící a matoucí. Podle odkazů na právní normy, citovaných v žádostech, se povinnost advokáta vztahuje pouze na povinnost předložit doklady. Unie advokátů je toho názoru, že Kontrolní oddělení má povinnost o této skutečnosti advokáta poučit. To ČAK ovšem nečiní, a naopak celá jeho žádost je koncipovaná tak, jako kdyby povinnost vyjádřit se vyplývala z citovaných právních předpisů. Přitom právě vyjádření advokáta může být významným zdrojem informací, na jejichž základě pak kárný žalobce vznese kárnou žalobu. Unie advokátů, z.s., je toho názoru, že tento postup je porušením zásady „zákazu sebeobviňování se“, který je integrální součástí trestního řízení, které je analogicky užíváno i v rámci řízení kárného.
Unie advokátů, z.s., zároveň důrazně upozorňuje advokáty, že má v písemné podobě k dispozici soukromý názor dlouholetého předsedy Kontrolní rady JUDr. Jana Mikše, podle kterého stanovisko advokáta, sdělené České advokátní komoře, není chráněno advokátním tajemstvím. JUDr. Mikš vychází z přesvědčení, že zaslání stanoviska prošetřovaného advokáta Komoře je dobrovolné a není vyžadováno shora citovanými právními předpisy, takže ani nepožívá ochrany dle ust. § 21 odst. 9 písm. b) Zákona o advokacii. Jinými slovy, Česká advokátní komora může s vyjádřeními, které jim kontrolovaný advokát poskytne v dobré víře, nakládat bez jakéhokoliv zákonného omezení. Tento výklad JUDr. Mikše je předmětem probíhajícího soudního řízení.
DOPORUČENÍ UNIE ADVOKÁTŮ, z.s.
Unie advokátů, z.s., doporučuje advokátům, na které se obrátí Kontrolní rada s žádostí o „vyjádření“, případně o „zaslání stanoviska“, aby Kontrolní radě vydali pouze dokumenty a písemnosti tak, jak jim to ukládá zákon a vnitrostavovské předpisy.
Pro úplnost připomínáme úplné znění zde citovaných právních předpisů:
A: Zákon o advokacii č. 85/1996 Sb., ust. § 46 odst. 4 zní:
§ 46
Kontrolní rada
(1) Kontrolní rada je kontrolním orgánem Komory.
(2) Kontrolní rada má 70 členů.
(3) Kontrolní rada volí ze svých členů a odvolává předsedu kontrolní rady, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy kontrolní rady. Předseda kontrolní rady je oprávněn vystupovat v kárném řízení podle tohoto zákona jako kárný žalobce.
(4) Kontrolní radě přísluší dohlížet na dodržování tohoto zákona, zvláštních právních předpisů včetně zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud souvisejí s výkonem advokacie nebo s činností Komory, jakož i stavovských předpisů jinými orgány Komory, zaměstnanci Komory, advokáty, evropskými advokáty a advokátními koncipienty. Advokáti, evropští advokáti a advokátní koncipienti jsou povinni předložit členům kontrolní rady veškeré jimi požadované písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s poskytováním právních služeb nebo, není-li to dobře možné, umožnit členům kontrolní rady přístup k nim; stejnou povinnost mají jiné orgány Komory a zaměstnanci Komory, pokud jde o písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s jejich činností.
B: Usnesení představenstva České advokátní komory č. 9/1999 Věstníku ze dne 8. listopadu 1999 zní:
čl. 2
Advokát je povinen předložit dokumentaci nebo klientský spis, případně jejich příslušnou součást, požádá-li ho o to člen kontrolní rady České advokátní komory nebo advokát, který byl pověřen předsedou kontrolní rady podle § 33 odst. 3 zákona, v rámci prověřování, zda došlo ke kárnému provinění.
Žádosti podle odstavce 1 je advokát povinen bez odkladu vyhovět.
C: Zákon o advokacii č. 85/1996 Sb., ust. § 21, odst. 9 zní:
§ 21
(1) Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb.
(2) Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit pouze klient a po jeho smrti či zániku právní nástupce klienta; má-li klient více právních nástupců, ke zproštění advokáta povinnosti mlčenlivosti je potřebný souhlasný projev všech právních nástupců klienta. Zbavení povinnosti mlčenlivosti advokáta klientem nebo jeho právním nástupcem anebo jeho právními nástupci musí být provedeno písemnou formou a musí být adresováno advokátovi; v řízení před soudem tak lze učinit i ústně do protokolu. I poté je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost, je-li z okolností případu zřejmé, že ho klient nebo jeho právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni.
(3) Advokát nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu k osobě, kterou pověřuje provedením jednotlivých úkonů právních služeb, pokud je tato osoba povinna sama tuto povinnost zachovávat.
(4) Povinností mlčenlivosti není advokát vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a klientem nebo jeho právním nástupcem; povinností mlčenlivosti není advokát vázán též v řízení podle § 55, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Komory anebo v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o této žalobě podle zvláštního právního předpisu8a), jakož i v řízení ve věcech uvedených v § 55b, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů jako advokáta.
(5) Povinností mlčenlivosti advokáta nejsou dotčeny jeho povinnosti jako daňového subjektu stanovené zvláštními předpisy o správě daní a poplatků;9) i v tomto případě je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost o povaze věci, ve které právní služby poskytl nebo poskytuje.
(6) Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat v kárném řízení, jakož i vůči advokátovi, který byl pověřen předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3). Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat při plnění povinností podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jakož i vůči zástupci Komory při provádění úkonů podle odstavce 10. Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat při poskytnutí informací správci daně při plnění povinností stanovených daňovým řádem advokátovi jako povinné osobě podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(7) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činu.10)
(8) Povinnost mlčenlivosti trvá i po vyškrtnutí ze seznamu advokátů.
(9) Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se vztahuje obdobně i na
a) zaměstnance advokáta nebo společnosti anebo zahraniční společnosti, jakož i na jiné osoby, které se s advokátem nebo ve společnosti anebo v zahraniční společnosti podílejí na poskytování právních služeb,
b) členy orgánů Komory a její zaměstnance, jakož i na všechny osoby, které se účastní správního řízení podle § 55 nebo kárného řízení, včetně advokátů pověřených předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3).
(10) Členové orgánů Komory, její zaměstnanci a advokáti pověření předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění, nejsou vázáni povinností mlčenlivosti podle odstavce 9 v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem ve věcech uvedených v odstavci 4 části věty za středníkem. Členové orgánů Komory a její zaměstnanci nejsou dále vázáni povinností mlčenlivosti v rozsahu nezbytném ke splnění informační povinnosti podle § 10 odst. 2 až 4, § 35d a § 35r odst. 1, 2 a 4.