Za obzvláště omezující považuje Unie advokátů, z.s. bod 2 novely, ve kterém se v § 2 doplňuje odstavec 5, který má znít:
"(5) Profesní samosprávné komory poskytují podle tohoto zákona pouze informace vztahující se k výkonu veřejné správy, který jim byl svěřen zákonem."
Jinak řečeno, nějaké „zainteresované subjekty“ si prolobovaly zákonné omezení informační povinnosti ČAK. Dosud totiž výkladem Úřadu na ochranu osobních údajů podléhala (nejen) ČAK plné informační povinnosti, neboť je považována za veřejnou instituci podle § 2 odst. 1 InfZ.
Dlužno připomenout, že Česká advokátní komora o tomto nikde neinformovala, ani v bulletinu advokacie ani v Advokátním deníku, a to přes to, že se tato novela zásadním způsobem dotýká i poměrů v České advokátní komoře.
Z tohoto důvodu se Unie advokátů, z.s. obrátila na senátory s žádostí o vypuštění tohoto bodu, omezujícího informační povinnost mimo jiné i České advokátní komory.
I v dalších bodech nepovažuje Unie advokátů novelu informačního zákona za přínosnou, ač je prezentována přesně naopak. UA zaznamenala grandiózní titulek „Senát asi zakotví povinnost zveřejňovat údaje o platech vysokých úředníků“, což v realitě představuje nový § 8c, který vymezuje (omezuje) povinnost (dosud zákonem neomezenou) poskytnout informaci o platech. Údaje o platech poskytovaných z veřejných prostředků, a to novou úpravou v § 8c odst. 1. písm. b): pokud žadatel prokáže veřejný zájem na poskytnutí informace o výši příjmu této osoby a tento veřejný zájem v jednotlivém případě převažuje nad zájmem na ochraně této informace.
Tzv. platový nález ÚS (nálezu Ústavního soudu ze dne 17.10.2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16, č. 188/2017 Sb. ÚS) zatím stanovil kumulativně podmínky: a) účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu; b) informace samotná se týká veřejného zájmu; c) žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. „společenského hlídacího psa“; d) informace existuje a je dostupná. Nad rámec těch podmínek se dosud žádný "zájem na ochraně informace o platech poskytovaných z veřejných prostředků" se neposuzoval.
NSS v čerstvém rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 4. 2022, čj. 10 As 542/2021-99 (pod č. 4346/2022 Sb. NSS) dokonce zdůraznil, že: „IV. Údaje o platech poskytovaných z veřejných prostředků (§ 8b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) nepředstavují nějakou zvláštní či zvlášť chráněnou kategorii osobních údajů.“
Pro jistotu zákonodárce přidal i nový gumový § 11a, který z vágních důvodů umožňuje odmítnout informaci „…pokud lze ve vztahu k ní dovodit, že cílem žadatele je způsobit a) nátlak na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované informace, nebo b) nepřiměřenou zátěž povinného subjektu; za způsobení nepřiměřené zátěže se považuje také podávání žádostí o informace u většího počtu povinných subjektů bez zjevné obsahové souvislosti požadovaných informací,“.
Plus nový „závažný důvod“ k prodloužení lhůty k poskytnutí informace v § 14 („d) nezbytnost umožnit uplatňování práv osobám, které by mohly být podstatným způsobem dotčeny poskytnutím požadované informace).
Je tedy zřejmé, že novela informačního zákona ve skutečnosti směřuje k významnému omezení práva na informaci, a to do takové míry, že je možno hovořit o úplné demontáži Informačního zákona.
Unie advokátů, z.s. považuje text projednávané novely za součást trendu, který je ve společnosti jednoznačně vidět. Jedná se o omezování svobody slova a posilování role státu oproti občanským právům a svobodám. Tento trend, podporovaný i současnými zákonodárci, považuje Unie advokátů za krajně nebezpečný, neboť může připravovat půdu pro totalitní mocenské praktiky.
Kromě stanoviska Unie advokátů, z.s., které bylo zasláno všem senátorům, přidáváme i další relevantní dokumenty.