V zápisu ze zasedání Odvolací kárné komise České advokátní komory, které se konalo dne 4. 3. 2019
(viz: https://www.cak.cz/assets/priloha_8_2019_04.pdf)
je v bodě 5 uvedeno (text zvýrazněn UA):
5. Svoboda projevu advokáta
JUDr. Sedlatý konstatoval, že hranice svobody projevu advokáta v judikatuře MěS Praha není zcela jednotná. MěS Praha zcela pomíjí skutečnost, že etický kodex je přísnější proti obecně zavedeným pravidlům veřejného života, a to v požadavku na věcnost a střízlivost projevů advokáta.
V té souvislosti budou zahájeny kroky směřující k organizaci společné porady se soudci MěS Praha, případně NSS a OKK, reprezentanty KK a KR, a to především k těmto otázkám:
- míra expresivity projevu advokáta zejména ve vztahu k článku 2 etického kodexu
- kritéria posuzování skutkových tvrzení a hodnotových soudů bez dostatečného skutkového základu
- definování standartní míry přezkumu rozhodnutí, zejména ve vztahu k procesním předpisům specifickým pro advokacii
- je podmínkou přezkumu odvoláním napadeného rozhodnutí KK odůvodnění odvolání? (§ 28 kárného řádu)
- svoboda projevu advokáta
- posuzování jednání advokátů v kárném řízení z pohledu § 5 písm. j) a § 17 zákona o advokacii
- kritéria intepretace neurčitých právních pojmů (např. důstojnost a vážnost advokátního stavu)“
STANOVISKO UNIE ADVOKÁTŮ
Unie advokátů považuje za zcela nepřijatelné, aby se Česká advokátní komora, coby jedna strana sporu, scházela se soudci, kteří mají rozhodovat o správních žalobách, vedených právě proti ČAK kárně odsouzeným advokátem. Tento přístup zcela vyučuje možnost zachování práva na spravedlivý proces ve smyslu nestranného řízení. Vyjasnění pojmů, které chce ČAK „diskutovat“, jsou typické pojmy, které mají být objasněny v rámci nalézání práva pouze a výlučně soudy ČR, kdy již však některé ze zmiňovaných pojmů byly právě soudy objasněny a vytyčeny, nikoliv však ke spokojenosti ČAK.
Unie advokátů vnímá záměr České advokátní komory jako frapantní neúctu k ústavním principům českého práva, které ovšem může mít i další dopad než jenom na dané konkrétní správní žaloby. UA je toho názoru, že zcela anonymní a nekontrolovatelné scházení se „zástupců České advokátní komory“ se soudci v rámci „diskuse“ nad rozhodovací činností soudů vytváří velmi specifické vztahy mezi soudci a představiteli ČAK, které následně mohou velmi významně napomoci klientům, kteří jsou zastupováni právě těmito představiteli ČAK „se styky“. UA dodává, že tyto „porady“, které jsou zde prezentovány pro případ, kdy ČAK je přímo jedna ze stran sporu, nejsou obecně ničím novým. Vybraní zástupci ČAK jsou přizýváni k účasti na tzv. „gremiálních poradách“ soudů. Obsah těchto porad a jejich dopadu na činnost advokáta/advokacie však pro řadové advokáty není možné zjistit, není o nich referováno a advokáti o nich nedostávají zprávy.
V případě přímého „vyjasňování si pozic“ komunikací strany žalované – České advokátní komory – s příslušným Městským soudem v Praze pak dochází k exemplárnímu porušení práva na spravedlivý proces a k faktickému odejmutí možnosti přezkumu rozhodnutí České advokátní komory nezávislým soudem, neboť nezávislý soud tímto přestává v České republice existovat.