Dne 28. září 2020 vyšel v Lidových novinách obsáhlý rozhovor s panem Danielem Hůle, ve kterém mimo jiné uvedl, že  existují advokáti, kteří obchodují s chudobou.

Nadcházejí pro advokáty s přicházející krizí zlé časy? JUDr. Stanislav Balík, emeritní soudce Ústavního soudu a advokát si to nemyslí. Je toho názoru, že ten, kdo má „morální kredit“ má dobré vyhlídky na přežití. Rádi bychom s JUDr. Balíkem souhlasili, ale obáváme se, že jeho stanovisko je příliš... idealistické.

Unie advokátů, z.s. se ztotožňuje s názorem soudu, že případy neoprávněného poskytování právních služeb nelze řešit účelovou dehonestací provinivšího se. Správným postupem by mělo být - podle názoru Unie advokátů, z.s. - že Česká advokátní komora bude důsledně přistupovat coby vedlejší účastník k těm sporům, kdy advokát stojí proti „vinklářovi“ a požádá z tohoto důvodu o jeho vyloučení. Unii advokátů, z.s., je známo, že v poslední době ČAK obdržela jednu takovouto žádost o přistoupení jako účastníka řízení, avšak odmítla podpořit svého člena a odmítla do sporu přistoupit. Unie advokátů, z.s., proto znovu odmítá pouhou účelovou dehonestaci „vinklářů“,, když zároveň ČAK odmítá využít řádné právní nástroje k řešení dané situace.

Doporučujeme k přečtení zajímavou glosu na téma „právní šmejdi“ od Tomáše Nahodila, kterou uveřejnil server Lidovky.cz.

Jak uvádí server Česká justice, statistiky vypracované Českou advokátní komorou dokládají, že na poli advokacie stále častěji kralují muži. Jejich loňský počet 7320 oproti jejich ženským kolegyním 4842 je více než výmluvný. V soudnictví naopak převažují ženy nad muži. Stále také klesá počet advokátních koncipientů.

Podle rozhodnutí soudu jednala Česká televize nezákonně, když spolku Unie obhájců odmítla poskytnout informace o hostech v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce.

Jak zjistil server iRozhlas.cz, kárná žaloba, kterou minulý týden podala Česká advokátní komora na bývalého ministra Vladimíra Kremlíka kvůli údajnému porušení advokátního kodexu v jeho kauze týkající se možné korupce při tendru na mýtný systém, obsahuje hned dvě zásadní pochybení. Nesprávně totiž uvádí, kdy mělo mezi Kremlíkem a právníkem Martinem Janouškem (kterého Kremlík z pokusu o korupci viní) dojít k setkání, a také místo této schůzky je podle Kremlíka v žalobě uvedeno chybně. Kárná žaloba tak fakticky nepravdivě vymezuje čin, za který chce Kremlíka sankcionovat. Podle Kremlíka tak nelze vést kárné řízení, neboť skutek v podobě, o které žaloba hovoří, se vůbec nestal. ČAK ovšem odmítá se k těmto procesním chybám v průběhu řízení vyjadřovat. Více tuto procesní věc nechce komentovat ani sám exministr Kremlík.

Zajímavé srovnání dvou případů kárného postihu advokátů učinili nedávno dva právníci – manželé Zahumenští, a to na základě pozorné četby profesního média Bulletin advokacie. V něm se v krátké poznámce dozvěděli, že muslimský advokát Kušnarenko, který před nějakou dobou nabízel svým souvěrcům pomoc při získávání zbrojního průkazu (což bylo vyhodnoceno jako výzva k ozbrojování), byl Kárným senátem České advokátní komory za svůj čin pouze napomenut. Podle manželů Zahumenských se jeho případ hodí srovnat se známou kauzou advokátky Kláry Samkové a jejím kárným postihem ve výši 25 000,- korun – jejím „přečinem“ (který policie vyhodnotila jako neporušující právní řád) mělo být prokletí tureckého velvyslance. Ten požadoval trestní stíhání Samkové poté, co na sněmovní konferenci týkající se nebezpečnosti dopadů islámu na společnost islám přirovnala k totalitním režimům. Zmíněné prokletí pak bylo reakcí Samkové na tento jeho požadavek.

Jak informovaly servery iHned.cz a Česká justice, Česká advokátní komora podala na advokáta a bývalého ministra dopravy Vladimíra Kremlíka kárnou žalobu. Iniciátorem této žaloby je právník Martin Janoušek. Toho Kremlík v minulosti označil v médiích jako člověka, který se ho pokusil částkou 1,5 milionu korun podplatit ve prospěch ovlivnění zakázky na auditora mýtného systému. Advokátní komoře vadí, že Kremlík novinářům umožnil nahrání své schůzky s Janouškem. Tím podle ní porušil etický kodex advokáta, jenž se na něj vztahoval i v době, kdy advokátní činnost nevykonával právě kvůli své ministerské funkci.

V osobnostním soudním sporu, který Klára Samková vede s Českou advokátní komorou, jde v zásadě o dvě věci: ČAK Samkovou požádala o vyjádření ke stížnosti, která na ni byla vznesena, avšak nepoučila ji o tom, že může toto vyjádření odmítnout poskytnout. Následně pak Komora podle Samkové porušila povinnost mlčenlivosti podle zákona o advokacii, neboť ono vyjádření, které ČAKu v dobré víře poskytla, předala dále stěžovateli. Ten se měl před vznesením stížnosti v kanceláři Samkové chovat natolik agresivně, že z něj měly pracovnice kanceláře strach. Advokátka Samková i personál její kanceláře se nyní cítí jednáním Komory ohroženi na bezpečnosti, protože se obávají, že stěžovatel, kterého Komoře ve svém stanovisku popsala jako agresivní a narušenou osobu, se jí na základě tohoto stanoviska bude chtít mstít. Komora i předseda její kontrolní rady Jan Mikš, kterého Samková v této věci též žaluje, všechna obvinění Samkové odmítají. Podle nich se povinnost mlčenlivosti vztahuje výlučně na vztah advokáta a klienta a neplatí vůči osobám, které na advokáta podají u Komory stížnost. Podle představitelů ČAKu také ČAK není vázán mlčenlivostí ohledně skutečností, které mu advokát na základě výzvy ČAKu sdělí.