Mezi advokáty je řada kolegů, kteří mají zároveň lékařské vzdělání. Namátkou to jsou: MUDr. Mgr. Igor Piňos, CSc., MUDr. Mgr. Ivan Langer, MUDr. Mgr. Dagmar Záleská, MUDr. Mgr. Jan Čeněk, MUDr. Mgr. Mario Švehelka, MUDR. Mgr. Daniel Mališ, LL.M., MUDR. Mgr. Jaroslav Maršík, MUDR. JUDr. Jan Skácel, MUDr. JUDr. Martin Kalista, Ph.D. LL.M., MUDr. JUDr. Josef Rauch, MUDr. JUDr. Jiří Odehnal. Někteří z těchto kolegů jsou zároveň i soudními znalci. Unie advokátů, z.s. má závažné pochybnosti o tom, že by se kdokoliv z nich s takovou vehemencí, jako to učinil prof. Pafko, pustil do kritiky na příklad jeho práce v oblasti chirurgie, a to přes to, že jejich vzdělání by je k tomu opravňovalo podstatně více než kvalifikace MUDr. Pafka vyjadřovat se k poměrům v advokacii. O advokátech se říká, že „rozumí všemu“. Avšak níže uvedené stanovisko prof. Pafka je důkazem, že to jsou lékaři, kteří cítí oprávněnost se vyjadřovat k čemukoliv, i když to s jejich vlastní specializací - kterou samozřejmě nikdo nezpochybňuje - vůbec nesouvisí.
Z článku pana profesora příkladmo vyplývá, že nikdy neviděl žádné vyúčtování soudně-znaleckého posudku, a to ani z rychlíku. Je pravda, že částky, které znalci mohou účtovat v hodinové sazbě, jsou extrémně nízké - a to i po „novele“. Avšak na počet hodin se nikdo neptá. Znalci si běžně účtují na „studium spisu“ třeba 20 hodin a výše odměny za znalecké posudky v občanskoprávních věcech (psychologie, psychiatrie, ale i oceňování nemovitostí) se běžně pohybují v řádu 20 - 30 tisíc. Pro „obyčejného“ účastníka řízení to jsou částky na hranicích jeho možností. A co pan profesor neví zcela jistě, je to, jak by dopadl advokát, který by si v občanskoprávním řízení dovolil naúčtovat svému klientovi dvacet hodin „studia spisu“. Takový advokát by se pak s velkou pravděpodobností mohl stát pacientem pana profesora na chirurgii, případně jeho kolegy na ortopedii, protože klient by měl značné tendence se uchýlit k brachiálnímu násilí.
Abychom tedy věc shrnuli: Unie advokátů, z.s. přeje prof. Pafkovi ještě dlouhý a profesně naplněný život, avšak zejména mu přejeme, aby sám nikdy nepotřeboval ani advokáta, ani soudního znalce. Soudním znalcům pak přejeme důstojnou odměnu za jejich práci tak, aby ji nemuseli „natahovat“ nesmyslnými hodinami, odůvodňovanými na příklad tvorbou „výpisu ze soudního spisu“, jehož následkem pak je úplná nepřehlednost jejich posudků. JUDr. Jirouskovi pak přejeme, aby se i nadále zastával advokátů tak, jak to učinil v tomto článku.