A záznamy z jednání si dělat advokáti smí? A co když dnes ještě někdo umí těsnopis a byl by schopen si zapsat celou schůzku úplně slovo od slova? Smí nebo nesmí takový zápis použít? A jelikož účastni byli dva advokáti, tedy minimálně u toho, který si nahrával, se jednalo o vlastní projev osobní povahy - může anebo nemůže pořídit nahrávku, která obsahuje jeho vlastní projev? Není to, respektive, nemělo by to být spíš tak, že každý odpovídá za to, co kde „vyžblaboce“? A nemělo by to být tak, že jestliže advokát, jehož projev byl nahráván, poskytl evidentně protistraně informace, které ona mohla využít pro sepsání závažných právních dokumentů, neměl by být stíhán naopak kárně on sám? Není snad jasné, že „nahrávaný“ advokát nezastupoval svého klienta řádně, předal protistraně informace, které byly evidentně v neprospěch jeho klienta a teď se své vlastní pochybení - bohužel úspěšně - snaží „shodit na advokáta protistrany? Otázky... samé otázky...
Stay tuned, to be continued...