Úplného znění kárného rozhodnutí se stěžovatel dožadoval jak ve směru k postiženému advokátovi, tak ve směru ke složení kárného senátu. Žalobce upozorňoval, že veřejnost má právo vědět, kteří konkrétní členové orgánů žalované předmětné rozhodnutí vydali, aby byla vyloučena podjatost členů.
Stěžovatel poukázal na skutečnost, že členové kárného senátu totiž v kárném řízení vystupovali jako členové orgánu veřejné moci. Dle stěžovatele je advokát osobou veřejnou a při výkonu advokacie (a veřejné správy na úseku advokacie) se proto jedná o záležitost, na kterou vůbec nedopadá ochrana soukromí. Je proto legitimní požadovat informace o tom, který konkrétní advokát byl kárně stíhán, kdo ho zastupoval (obhajoval), jak bylo o jeho kárném provinění rozhodnuto a kteří konkrétní advokáti vydali rozhodnutí jako členové kárného senátu, tj. orgánu veřejné správy. S tímto názorem se v podstatě ztotožnil i NSS. K tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu 4 As 330/2018 - 57.
| Příloha | Size |
|---|---|
| 4 As 330_2018.pdf | 108.45 KB |