Danému tématu se věnuje i článek, uveřejněný v „Právním rádci“ Hospodářských novin. „Advokátům vadí neférové kárné řízení. Když chybují, mají horší ochranu než jejich klienti“, jehož autorem je Martin Drtina, šéfredaktor magazínu Právní rádce. Článek byl publikován 21. 5. 2021.
Hájí své klienty před soudem a usilují o to, aby proces s nimi byl férový. Přitom se sami advokáti mohou dostat do situace, kdy jim hrozí trest, o kterém nerozhodují soudy, ale advokátní samospráva. Pokud obhájce profesně pochybí, čeká ho kárné řízení ze strany stavovské organizace – České advokátní komory. Žalobu na něj může podat buď předseda její kontrolní rady, nebo ministr spravedlnosti. V minulém roce komora řešila 125 kárných žalob. V těch, které jsou již rozhodnuté, konstatovala vinu v 57 případech.
Nyní komora připravila novelu kárného řádu, kterou má příští týden projednávat její kontrolní rada. HN mají materiál k dispozici. Vyplývá z něj, že advokátům samotným by se mohlo v kárném řízení dostávat menší ochrany práv, než na jakou mají nárok jejich klienti.
Obvinění advokáti si například nemohou z projednávání své vlastní věci pořídit nahrávku, aby měli v ruce důkaz o tom, jak řízení probíhalo. Své o tom ví advokát David Záhumenský, který během nouzového stavu opakovaně brojil proti ministerským a vládním opatřením u soudu. Teď může za svá slova znovu stanout před kárným senátem. „Musím říct, že se mi už ‚poštěstilo‘, abych se dostal do postavení kárně obviněného, a byl jsem opravdu nemile překvapen, když mi bylo na jednání zakázáno, abych si jeho průběh nahrával pro svou potřebu,“ potvrzuje Záhumenský praxi, která je v rozporu s postupem uplatňovaným v řízení před soudem. Tam se totiž celé jednání nahrává a o kopii záznamu může požádat kterýkoliv z účastníků.
Advokátní komora argumentuje tím, že kárné řízení je neveřejné a v některých případech může převážit ochrana zájmů klienta krytých povinností mlčenlivosti nad zájmem kárně obviněného nahrát si průběh jednání. Toto zdůvodnění ohrožením důvěrných informací Záhumenský odmítá. „Advokát disponuje spisy jednotlivých klientů, a pokud bychom se báli, že jejich důvěrnost neumí chránit, nemohl by svoji práci vůbec vykonávat. Když si jednání nahraju a nahrávku nezveřejním, nemohu tím poškodit nikoho. Jediné, co by se mohlo stát, je, že budu mít záznam o tom, jak to na kárných jednáních doopravdy chodí,“ dodává.
Podobnou zkušenost potvrzuje i advokátka Klára Samková. Ta už také několikrát čelila kárné žalobě, například za své vystoupení před pěti lety před tureckou ambasádou, v němž islám přirovnala k nacismu, fašismu a komunismu a třikrát proklela tureckého velvyslance. „Zaměňuje se tu povinnost mlčenlivosti a neveřejnost jednání,“ řekla Samková s tím, že neveřejnost jednání neznamená, že by si kárně obviněný nemohl sám pro sebe nahrávku z jeho průběhu pořídit. Podle Samkové navíc dochází k porušování práva kárně stíhaných advokátů na spravedlivý proces už ve fázi kontrolního řízení, které tomu kárnému předchází a které lze přirovnat k přípravnému řízení před podáním obžaloby. Komora totiž advokátovi neumožní ani nahlížet do kontrolního spisu.
Další nedostatek vidí Záhumenský v sestavování tříčlenných kárných senátů. Ty dává dohromady předseda kárné komise z 83 členů bez předem daných pravidel i bez patřičné specializace. „Například kárný řád notářů stanoví, že se složení kárného senátu ustanoví losem. U advokátů je vše v rukou jedné osoby. Jen na předsedovi kárné komise záleží, kdo advokáta bude soudit,“ popisuje Záhumenský. Na tento nedostatek upozorňuje i jeho kolega Tomáš Nahodil, který v rámci platformy Otevřená advokacie kandiduje do představenstva stavovské organizace: „Když už na kárné stíhání advokátů dojde, měl by kárný řád obsahovat povinnost ustanovovat senáty podle jasně určených kritérií v rozvrhu práce.“ To ale v návrhu novely řádu chybí.
Mezi nejčastější prohřešky advokátů komora řadí nečinnost vůči klientovi, kdy advokát zmešká lhůtu k určitému úkonu, neinformuje klienta o vývoji kauzy nebo jej dostatečně nepoučí. Trestána jsou i pochybení vůči soudům a dalším orgánům, pokud se k nim obhájce chová neuctivě, nechodí k nařízeným jednáním, a v neposlední řadě komora postihuje i porušení informační povinnosti vůči ní. Loni kárné senáty ve třech případech odebraly advokátům licenci, z toho v jednom trvale, když sáhly k nejpřísnějšímu kárnému opatření – vyškrtnutí ze seznamu advokátů. Vedle toho padlo 38 pokut a 12 napomenutí.
Také ostatní právnické profese řeší pochybení ve svých řadách vesměs ve vlastní režii. Výjimkou jsou exekutoři, kde o vině anebo nevině rozhoduje kárný senát Nejvyššího správního soudu podle stejných pravidel jako v případě soudců či státních zástupců. Šestičlenné senáty tak jsou složeny ze soudců nejvyšších instancí, exekutorů, advokátů a zástupce kanceláře veřejného ochránce práv. Za poslední tři roky byl exekutor uznán vinným za kárné provinění ve dvou případech ze sedmi a vždy odešel s pokutou ve výši 50 tisíc korun. U prvního prohřešku chybně vypočítal výši své odměny, u druhého přikročil k dražbě nemovitosti před tím, než se pokusil vymoci dluh méně radikálním způsobem.
Notáři za minulý rok čelili šesti kárným žalobám, ve dvou případech si vysloužili pokutu 10 tisíc korun, o zbytku zatím nebylo rozhodnuto nebo byla řízení zastavena. Časté jsou průtahy v dědických řízeních, ale také chyby při sepisování notářských zápisů.
https://archiv.ihned.cz/c7-66928070-142qah-c35466d2c06322b