Unie advokátů se opakovaně vyjadřovala k tomu, jakým způsobem Česká advokátní komora nominovala kandidáty na místo soudce Ústavního soudu. V podstatě šlo pouze o funkcionáře Komory a její předseda, p.t. Robert Němec k tomu uvedl, že jiné advokáty Komora vlastně ani nezná (!!!) než ty, kteří jsou v orgánech komory. Ty další "sebenominace", které zcela jistě byl opatřeny řádným - mnohdy velmi impresivním životopisem - Komora prostě hodila do koše, protože dotyčné "nezná". Jestliže ovšem funkcionáři organizace se zhruba patnácti tisíci členy neví, co se děje v jejich členské základně a dokonce
to veřejně přiznávají, pak ovšem těžko očekávat co jiného než debakl... A ten se dostavuje. Z advokátů - tedy především těch, koho navrhla Česká advokátní komora, pravděpodobně neprojde nikdo. Co se týká těchto navržených kandidátů, což jsou všichni funkcionáři komory, škoda není. Avšak absence advokátů všeobecně je katastrofální. Mimo jiné také snižuje hodnotu samotného Ústavního soudu, protože z něj dělá v podstatě další odvolací instanci, kam se lze propracovat kariérním postupem soudce. A to je něco, čemu se samotný Ústavní soud celých třicet let své existence usilovně bránil. Že to paní senátorce p.t. Daniele Kovářové přijde děsivé, není divu. Komoře to evidentně děsivé nepřipadá - a to je ještě děsivější.