Je smutné, že odborníci z České advokátní komory neznají základy islámského práva a víry, kdy jim není znám princip „takíja“, podle kterého se považuje jako nábožensky legitimní „zapřít vlastní víru“ a předstírat konformitu s náboženskou většinou, lhát nepříteli, či dopustit se jinak za normálních okolností zakázaných skutků. Tento koncept je rozšířen zejména mezi sunnity, avšak i sunnitští právníci řeší otázku, zda muslim smí zapřít v případě smrtelné hrozby svou víru či jinak lhát. Většinové stanovisko soudí, že je to přípustné, podrží-li si dotyčný pravdu ve svém srdci, byť připouštějí, že stát se mučedníkem může být ušlechtilejším řešením.
„Kání se“ tak, jak to vyžadují nevěřící pro to, aby bylo eliminováno nebezpečí či postih nejen pro daného muslima, ale především pro celou muslimskou obec, je proto jen maličkostí, kterou může muslim bez problému podstoupit, aby zabránil pro muslimskou obec větší ztrátě, totiž, že by mohla přijít o svého právníka.
Unie advokátů si nedovede představit obdobnou shovívavost v případě, kdyby se podobným způsobem zachoval na příklad příslušník - advokát - nějaké paramilitantní skupiny ...