„Právo na zákonného soudce je zakotveno v článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který říká: „Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.“ Je zřejmé, že toto ustanovení se týká výlučně soudů a soudců, nikoliv jiných orgánů veřejné moci či orgánů vykonávajících veřejnou správu jako ČAK (§40 odst. 3 zákona o advokacii).
Právním předpisem, který upravuje určení příslušnosti soudce k rozhodnutí konkrétní věci, je zákon č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích. Rozdělení jednotlivých se řídí rozvrhem práce, jehož obsah a náležitosti upravují zejména § 41 a § 42 zákona o soudech a soudcích. V některých bodech pak tuto příslušnost, včetně oprávnění předsedy soudu za určitých okolností přidělit věc jinému senátu (samosoudci), upravuje též vyhláška č. 37/1992 Sb. o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy. Tento zákon ani tato vyhláška se však na advokátní kárné řízení nevztahují.
Trestní řád, který se v advokátním kárném řízení ve smyslu § 35 e odst. 2 zákona o advokacii použije přiměřeně, stanoví příslušnost soudů, neobsahuje však normu upravující ustanovení příslušného senátu či konkrétního samosoudce.
Pro advokátní kárné řízení platí úprava v zákoně o advokacii a v advokátním kárném řádu.
V § 33 odst. 1 zákona o advokacii je uvedeno, že v kárném řízení zahájeném na základě kárné žaloby podané kárným žalobcem rozhoduje tříčlenný kárný senát složený ze členů kárné komise Komory.
§2 odst. 1 advokátního kárného řádu stanoví, že kárný senát podle § 33 odst. 1 zákona o advokacii ustanoví a předseda tohoto kárného senátu jmenuje předseda kárné komise.
Zákon o advokacii ani advokátní kárný řád žádný odkaz na přiměřené použití ustanovení o rozvrhu práce dle zákona o soudech a soudcích neobsahují. Pro použití ustanovení o rozvrhu práce pro kárné senáty tedy není žádný zákonný podklad.“
Unie advokátů, z.s., s tímto stanoviskem České advokátní komory nesouhlasí, považuje je za účelově formalistické a za neodpovídající úrovni, na které by měly být kárné senáty ustanovovány.
Především je nutno vycházet z definice, co to je SOUD. Podle České advokátní komory to jsou výlučně instituce, které podléhají Zákonu o soudech a soudcích. To rozhodně není přesné už jen z toho důvodu, že na příklad Ústavní soud, který zcela rozhodně soudem je, tomuto zákonu nepodléhá.
Podle názoru Unie advokátů, z.s., je nutno vycházet – tak, jak to je při interpretaci právnických pojmů běžné – z obsahu zkoumaného právního institutu. SOUD je tak dle obsahu své činnosti orgán veřejné moci, jehož obsahem činnosti je rozhodovat o subjektivních právech a povinnostech osob, které se na něj obrátí, případně – a to zejména v případě trestních soudů – rozhodovat o vině a trestu. Jak vyplývá z každého rozhodnutí kárného senátu, kárné senáty rozhodují právě o vině a trestu, tedy obsahem své činnosti zcela odpovídají obsahu činnosti trestních soudů. V tomto směru je také zcela logické, že se tyto kárné senáty v kárném řízení podpůrně řídí trestním řádem tak, jak to cituje i Česká advokátní komora. Ta ve své podstatě tvrdí, že některé druhy orgánů, které z moci úřední (veřejné) vykonávají činnost, která je ve svém důsledku rozhodovací (odsuzující) činností zasahující do práv a povinností určité skupiny občanů, nepodléhá ústavním principům. Toto stanovisko je pro Unii advokátů, z.s., nepřijatelné.
PRÁVNÍ ÚPRAVA STANOVENÍ KÁRNÝCH SENÁTŮ JINÝCH PRÁVNICKÝCH PROFESÍ:
Způsob ustanovení kárných senátů je dán advokátním kárným řádem – vyhláškou č. 244/1996 Sb. ve znění vyhl. č. 246/1999Sb. a vyhl. 265/2009 Sb. V ust. § 2 cit. vyhlášky je uvedeno:
„(1) Předseda kárné komise České advokátní komory bez odkladu po zahájení kárného řízení písemně ustanoví kárný senát podle § 33 odst. 1 zákona (o advokacii) a jmenuje jeho předsedu."
To ve skutečnosti znamená, že předseda kárné komise a předseda odvolací kárné komise má naprostou osobní libovůli, jakým způsobem ustanoví kárný senát, případně zda bude ta která kárná věc projednávána v sídle ČAK v Praze nebo v pobočce ČAK v Brně. Unie advokátů, z.s. připomíná, že kárná komise má 83 členů a odvolací kárná komise má 11 členů. U vědomí toho, že kárné komise a jejich předsedové se pravděpodobně nezabývají kombinatorikou, upozorňuje Unie advokátů, z.s., že lze konstatovat, že z 83 členů kárné komise, aniž by se členové komise v tříčlenných kárných senátech opakovali, lze sestavit celkem 91.181 různých tříčlenných kárných senátů a z 11 členů odvolací kárné komise lze sestavit 165 různých odvolacích kárných senátů. Takovou pravomoc danou při sestavování kárného a odvolacího kárného senátu předsedům komisí, navíc bez jakékoliv kontroly, považuje Unie advokátů, z.s., za hrubě nepřiměřenou.
K ustanovování kárných senátů Notářskou komorou:
Notářský kárný řád byl přijat sněmem Notářské komory dne 16. 6. 2009 a následně byl schválen Ministerstvem spravedlnosti. Ust. § 3 Notářského kárného řádu uvádí:
(1) Určení členů kárného senátu pro kárné řízení losem provádí předseda komise bezodkladně po zahájení předseda komise. Losuje se vždy ze všech členů komise, přičemž nejdříve se vylosuje předseda kárného senátu o poté dva přísedící. ... O losování se vyhotoví zápis, který podepíší předseda komise a člen komise, který byl losování přítomen.
K ustanovování kárných senátů Exekutorskou komorou:
Exekutorská komora stanovila svůj stavovský předpis – kárný řád – dnem 23. 5. 2002, se změnami ke dni 15. 4. 2005, 11.6.2010 a 23. 5. 2013. Způsob ustanovování kárných senátů je upraven v ust. § 4 tohoto stavovského předpisu:
(1) Kárné řízení prování kárná komise v tříčlenných senátech. Pro každé zahájené kárné řízení jmenuje předseda kárné komise kárný senát anebo jeho složení určí rozvrhem práce na období kalendářního roku.
(2) Členy kárného senátu jsou dva členové kárné komise z řad soudců a jeden člen kárné komise z řad exekutorů. Předsedu a ostatní členy kárného senátu jmenuje předseda kárné komise z řad členů kárné komise. Předsedou kárného senátu může být pouze soudce.
Z uvedeného je zřejmé, že exekutorská komora přistoupila ke stanovení rozvrhu práce, a navíc kárné řízení není pouze vnitrostavovskou záležitostí, ale aktivní roli zde hrají soudci, kteří navíc fakticky kárné řízení s exekutory řídí.
ZÁVĚR A DOPORUČENÍ:
Ve srovnání s notářským kárným řádem a exekutorským kárným řádem je advokátní kárný řád nejstarší a nejméně odpovídající právním standardům, které mají být vlastní dnešní době. Advokátní kárný řád koncentruje nepřiměřenou a nekontrolovanou pravomoc do rukou předsedy kárné a odvolací kárné komise, přičemž kompatibilnost advokátního kárného řádu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod je diskutabilní.
Z těchto důvodů Unie advokátů, z.s. v y z ý v á Českou advokátní komoru, aby neprodleně začala podnikat kroky k novele advokátního kárného řádu, který by stanovil rozvrh práce kárných a odvolacích kárných senátů, včetně záruk nestrannosti a transparentnosti tohoto ustanovování. Způsob ustanovování kárných senátů musí též splňovat zásadu přezkoumatelnosti.
Pro zlepšení úrovně kárných řízení Unie advokátů, z.s. též doporučuje České advokátní komoře, aby zahájila přípravy k novele zákona o advokacii tak, aby – po vzoru exekutorské komory – byli za členy kárných senátů jmenováni i soudci. Tento přístup má naprostou oporu ve vzájemné prostupnosti právnických povolání, dané na příklad i vzájemným uznáváním profesních zkoušek. K provázání právnických profesí přitom dochází i na úrovni kárných senátů posuzujících eventuální kárná provinění soudců – jedná se tedy o všeobecně přijímaný trend. Unie advokátů, z.s. je přesvědčena o tom, že daným postupem bude dosaženo i zvýšení prestiže samotných advokátních kárných řízení, tedy že tento postup podpoří důstojnost a víru ve spravedlivé počínání České advokátní komory.
JUDr. Klára A. Samková, Ph.D.
jménem
Unie advokátů, z.s.
Na vědomí:
1) Česká advokátní komora
2) Ministerstvo spravedlnosti ČR
3) Notářská komora
4) Exekutorská komora
Stanovisko Unie advokátů, z.s. bylo publikováno též v Advokátním deníku: https://advokatnidenik.cz/2019/07/25/vztahuje-se-zasada-zakonneho-soudce-na-karna-rizeni/